Výstava tradicionalistického směřování v architektuře a sochařství na

fakultách stavebních, architektury a výtvarných umění

Fakulta architektury VUT, Ústav teorie, 4. patro (29. 11. 2019 - 11. 2. 2020)

Výstava je instalována na chodbě ve 4. patře FA VUT a v prostoru chodby Ústavu teorie. Jsou

vystaveny výsledky tradicionalisticky orientovaných workshopů v Brně, Plasích, Račicích,

Hongkongu a Nanningu. Dřevěné modely tradiční čínské architektury, sochařské reliéfy,

prezentační tabule z mezinárodní letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích

vznikly ve spolupráci FA VUT a INTBAU. Kromě architektury a ornamentů sochařských,

jsou vystaveny i ornamenty malířské, vzniklé na workshopu přírodní barvy. Součástí

výstavy je též článek z letošní mezinárodní konference Architektura v perspektivě, který

pojednává o architektonickém navrhování ve stylu tradicionalismu a Beaux-Arts.

Původní stav chodby před instalováním výstavy

Současný stav po instalaci výstavy dne 29. 11. 2019

Pohled na instalaci výstavy z druhé strany chodby

Výstava ve vstupu do Ústavu teorie FAVUT s článkem o výuce tradicionalismu na Fakultách architektury

Celkový pohled na výstavu na Ústavu teorie FA VUT

Detail výstavy – reliéfy a plakáty z akvarelového kurzu a informace o profesorech z Číny

Kompozice výstavy s plakáty, reliéfy a dřevěnými architektonickými modely - detail

Kompozice výstavy s plakáty, reliéfy a dřevěnými architektonickými modely – celkový pohled

Detail dřevěného modelu tradiční čínské architektury z provincie Guanxi v jižní Číně

Model tradiční čínské architektury a návrh novostavby prvků klasické architektury na zámku v Račicích

Pohled do vstupní části Ústavu teorie na FA VUT s architektonickými modely a prezentačními panely

Detail rozebíratelného architektonického modelu tradiční čínské architektury na Ústavu teorie FA VUT

Detail architektonických modelů, výstavních panelů a ornamentů vzniklých na workshopu a letní škole

Detail střechy modelu tradiční čínské architektury vystaveném na Ústavu teorie FA VUT

Výstavní prostor s výstavou tradiční architektury a sochařství na Ústavu teorie FA VUT

Vstup do Ústavu teorie FA VUT s instalovanou výstavou výsledků workshopu a letní školy

Detail dřevěného ornamentu vzniklého na workshopu “Ornament v architektuře” v Plasích

Tradiční čínské reliéfy pro architekturu a akvarelový kurz z letní školy v Račicích. Ústav teorie FA VUT

Pohled na instalovanou výstavu na Ústavu teorie FA VUT

Ornament pro architekturu malovaný přírodní hlinkou a třešňovou klovatinou. Ústav teorie FA VUT

Tradiční čínské reliéfy pro architekturu, vytvořené na letní škole v Račicích. Ústav teorie FA VUT

Tradiční ornament pro architekturu malovaný přírodní hlinkou a třešňovou klovatinou. Ústav teorie FA VUT

Dřevěný model tradiční čínské architektury vytvořený na letní škole v Račicích. Ústav teorie FA VUT

Detail hlavy Buddhy vystavené na Ústavu teorie FA VUT

Ornament pro architekturu malovaný přírodní hlinkou a třešňovou klovatinou. Ústav teorie FA VUT

Detail dřevěného modelu tradiční čínské architektury z letní školy v Račicích. Ústav teorie FA VUT

ARCHITECTURE

IN PERSPECTIVE

edited by: MARTINA PERINKOVÁ, SANDRA JÜTTNEROVÁ, LUCIE VIDECKÁ 2019

VYSOKÁ ŠKOLA BÁNSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY



   

    

    



   

   





Emil Adamec

ABSTRACT:



-

    -





















-



KEYWORDS:

ABSTRAKT:-





    

            









  









 



KLÍČOVÁ SLOVA:-

nament;

EMIL ADAMEC, MGA, SCULPTOR,

PHD STUDENT

Brno University of Technology











    

    -

tor, ADAMEC studio Ltd. BA and MgA at



-

nology, Faculty of Architecture. Studied

Landscape Architecture at Mendel Uni-

vesity in Brno. Studied Engineering of

    

-

   -

    



per-



      

 

 

    



Cyprus,

   



Emirates, Bahrain, Italy and India. Author

     





     



-



    -

     

    

-

    -

   



interna-



-

    

-











 

   





  



 

 

 -

   -



       







Leonarda da Vinciho



-

 

       

      -

  

 -







      

 



a Lud-















Runner



-



      -

liscky postavené, nejkrásnější město světa - Benátky

dodnes patřící k nejatrakvnějším a nejnavštěvovanějším

městům, které kdy byly postaveny. Ještě na konci 19. sto-

le, se na evropském konnentu vyučovalo a stavělo v du-

chu tradice Beaux-Arts

. Francouzská větev tradicionalismu

inspirovala anglické hnu Arts & Cras Movement, které

se v druhé polovině 19. stole úspěšně rozvinulo v USA

a bylo akvní až do 30. let 20. stole

. Tradicionalismus

ve střední Evropě probíhal v rámci prostoru podunajské

monarchie, kde největší vliv měla vídeňská škola

. Histo-

rizující sloh vídeňské okružní třídy architekta Ludwiga von

Förstera významně vskla tvář i dalším evropským městům

a byla nejvýznamnější stavební událos v 19. stole. Princip

okružní třídy v tomto historizujícím slohu byl také uplatněn

v Brně

. Předválečnou tradiční Evropou začaly prostupovat

secesní proudy, např. ve Vídni

a po první světové válce to

byly navíc moderniscké tendence Bauhausu

, kdy začaly

do tradičních měst pronikat moderniscké tendence

. Také

v Americe se začala rodit nová názorová plaorma, která

se soustředila zejména na problemaku vysokopodlažních

kancelářských budov, včetně řešení výtahů a klimazace

Tyto návrhy později výrazně ovlivnily funkcionalismus

ve třicátých letech 20. stole a přes další různé názorové

plaormy se uplatňují tyto principy dodnes. Prismatem

tehdejší doby, který dal základ vzniku nových názorových

proudů v architektuře

, vzdělávacích instucí

a staveb-

ních realizací

byla skutečnost, že postupné a nenávratné

ovlivnění budoucnos architektonického navrhování bylo

zpečetěno. Na rozdíl od vznikajících teorií o jazyce vzorců

moderniscké tendence pokračovaly v materiálových ex-

perimentech

, stylových dekonstrukcích

, blobismu

, až

po současné, názorově nejednotné, bezstylové a globální

proudy, formovány ekonomií a polikou

. Lokální, tradič-

ní a vernakulární architektura, klasický architektonický de-

sign a řemeslo byly nahrazeny globalizovanými stavbami

Mezinárodní styl

z dvacátých až třicátých let 20. stole

propagující funkcionalismus

a princip "forma následuje

funkci"

, jehož zastánci byli zejména Le Corbusier a Lud-

wig Mies van der Rohe

se stále objevuje ve většině dnešní

architektonické moderniscké produkci

. A to jak na větši-

ně současných škol architektury a umění

, tak ve stavební

praxi

. Pováleční postmodernisté se snažili oponovat mo-

dernismu nabídkou alternavy v podobě další netradicio-

naliscké architektury. Krátká epizoda postmodernismu

znamenala kombinování prvků klasické architektury do ne-

přirozeného celku. Vzniklé období od modernismu k post-

modernismu

, mohlo být americkou kcí a strategií

, jak

legimizovat an-tradicionaliscký vývoj ve společnos.

Ovšem z pohledu tradicionalistů

, nelze bez slohového

konceptu přidáním dalšího, zejména moderního prvku stav-

bu zlepšit. Ukazuje se, že pokusy o doplňování tradicionali-

scké architektury modernisckými stavbami

a materiály,

včetně moderních přístupů v současné památkové péči

nebo dokonce obhajoba, ochrana a restaurování moderni-

sckých staveb

, jsou nevhodné pro budoucnost planety.

Ukazuje se, že není vhodným řešením pokračovat v mo-

derniscké výstavbě, podporovat její vývoj a udržovat při

životě moderniscky postavené budovy a města

. Náklady

na stavbu modernisckých budov jsou ve srovnání s tradi-

cionalisckými stavbami mnohem vyšší

. Tradicionaliscké

stavby vypadají lépe, než jsou ve skutečnos jejich náklady

a naopak náklady modernisckých staveb jsou větší, než ve

skutečnos vypadají. Je také všeobecně známo, že životnost

modernisckých staveb je počítána v dekádách, kdežto tra-

dicionaliscké stavby jsou stavěny tak, aby sloužily po celá

stale. Aktuální studie potvrzují, že např. životnost moder-

nisckých staveb, postavených z betonu, skla a oceli je 25

let. Dříve nebo později tyto stavby čeká demolice. Toto je

velmi neekologický a neudržitelný trend ve výstavbě. Mo-

lekulární struktura oceli a železobetonu, nemluvě o hliníku

nebo plastech, má při změnách teplot vysokou roztažnost,

což způsobuje praskání staveb, zatékání vody a růst plísní.

Toto ovšem nelze říct o tradicionalisckých stavbách, kte-

ré jsou díky přírodním a osvědčeným materiálům odolné

po stale

. Pokračování v tradici a řemesle ve stylu Nové

architektury

, Nového klasicismu

a Nového urbanismu

je hledáním cesty k modernímu klasicismu

jako alterna-

vy k současným modernisckým proudům. Výuka tradici-

onalismu

na vysokých školách

, workshopy

, sympozia

a letní školy

jsou přirozenými, udržitelnými

a aktuálními

tématy současnos.

TRADICE, MODERNA, NEBO NOVÁ

POSTMODERNA?

Tradicionalismus na rozdíl od modernismu preferuje kon-

krétní sloh v čase a místě

. Soustředění se na jeden sloh

se odráží v konečné kvalitě staveb a uniformitě ulic. Pokud

ovšem v dnešním liberálním modernismu může paralelně

existovat přibližně deset až patnáct různých myšlenkových

proudů, je zřejmé, že tyto individuální stavby nemohou

utvářet jednolitý celek. Moderniscké proudy se mohou

mezi sebou názorově pronat a vytvářet dojem komplexity

resp. možnos výběru. Faktem ovšem zůstává, že se jedná o

větší nebo menší počet názorových proudů vzniklých z mo-

dernismu 20. let dvacátého stole. Popsat současnou situa-

ci a směřování architektury, která v globální teorii a losoi

architektonického navrhování existuje, není jednoduché

přesto se ukazuje, že se jedná o tři názorové plaormy. Prv-

ní plaorma reprezentuje tradici a konzervasmus

, která

následuje konkrétní sloh

a prezentuje se dnes v podobě

Nového klasicismu

. Druhá plaorma je výsledkem vývo-

je modernismu, pocházejícího z 20. let dvacátého stole

Plaorma modernismu je liberální

, nejednotná a nestá-

lá, je roztroušena do mnoha myšlenkových názorových

proudů

, které mezi sebou nemusejí být v souladu

. Tře

plaorma může být v podobě smíšené obou předchozích

plaorem a kombinuje tradiční a moderní prvky. Může evo-

kovat renesanci nového postmodernismu, nebo přicházet

s ujišťováním, že tradicionaliscké slohy spolu s moder-

nismem se vzájemně doplňují

, nebo že dokonce mezi nimi

existuje vzájemná symbióza. Ovšem zkušenost z minulého

stole ukazuje, že tradiční a moderní plaoma jsou spíše

v rokladné pozici, než aby docházelo k jejich zájemnému

souladu. Na druhou stranu v současném globalizovaném

světě dochází k jakési renesanci postmodernismu, kterou je

možné pozorovat v expandujících ekonomikách jako např.

v Indii nebo v Číně

. Obskurnos tohoto nového směřo-

vání spočívá v preferencích neúspěšného experimentu

na západě. Dochází m k další devalvaci místních tradic

a kulturního dědictví, které byly odsunuty na vedlejší kolej.

Probuzením se z této situace může znamenat novou rene-

sanci lokálních tradic, lidového řemesla a konzervavních

hodnot, namísto toho, aby byla dána druhá šance novému

globálnímu postmodernismu.

POČÍTAČOVÉ NAVRHOVÁNÍ VE STYLU NOVÉHO

KLASICISMU A VRSTVENÉHO URBANISMU

K dalším aspektům v současném architektonickém navrho-

vání je použi počítače a CAD. Tento přístup může usnadnit

samotný průběh kreslení opakovaných detailů, ovšem také

otevírá novou lozoi v architektonickém navrhování

Hlavní změnou která s používáním počítače nastala, bylo za-

měnění ručního rýsování ve zmenšeném měřítku za navrho-

vání přímo, v reálné velikos na ploše obrazovky počítače.

S počítačovým navrhováním došlo také k postupnému odci-

zení od tradiční kresby a ručního rýsování výkresů. Tradiční

řemeslo je nahrazováno kreaovitou

. V průběhu dalšího

vývoje bylo doplnění počítačového výkresu o prostorové

modelování

, později BIM

a nakonec parametrické mode-

lování

. Tato situace může napomáhat k renesanci nového

postmodernismu. Je také příznačné, že s novým způsobem

navrhování se změnily i samotné propozice navrhování sta-

veb a urbanismu. Ukazuje se, že počítačově navrhované

a pomocí algoritmů vygenerované výkresy, vykazují cizost,

okázalost, strohost a sterilitu

, namísto lokálních tradic,

pokory, řemeslné zručnos a uměleckého vyjádření, jakými

disponuje ruční kresba, nebo akvarel

. Kromě samotného

přístupu v počítačovém architektonickém navrhování se

dále ukazuje, že tato mechanická tendence je přizpůsobená

použitému soware a může také následovat poslední módu

a nevkus. V tradičním navrhování klasické architektury se

používala ruční kresba a akvarel, které odrážely i budou-

cí řemeslné provedení zrealizované stavby

. V současné

nabídce CAD, které by mohly být ručnímu a intuivnímu

kreslení nejblíže, může patřit DesignCAD

nebo Power-

Czechia, 2018; N. A. Salingaros, Unied

Architectural Theory: Form, Language,

Complexity, Building Magazine, Czechia,

2018; J. S. Curl, Making dystopia: The

strange rise and survival of architectural

barbarism, Building Magazine, Czechia,

2018.

CADD

. Ovšem k vytvoření požadovaného prostorového

efektu při použi počítačů v navrhování klasické architek-

tury může posloužit současný soware pro architektonické

navrhování

včetně nadstaveb, nebo nově vyvíjená aplika-

ce ClasiCAD

určená pro navrhování klasické architektury

a tradičního designu. Znakem nového postmodernismu v

architektonickém navrhování může patřit modelování ar-

chitektury pomocí algoritmu počítače. Tedy nikoli kontro-

lované navrhování architektonického designu člověkem, se

všemi pocity, které živá bytost disponuje, ale návrh je vytvá-

řen pomocí CAD a počítačem generovaných algoritmů, tj.

strojem v podobě výstupu tzv. parametrické architektury

Takto navržené a prefabrikované stavby v podobě různých

blobů nesou pojmenovávání jako organická architektura.

Přitom s organičnos tyto stavby mají pramálo společné-

ho. Zvětšení malého organického tvaru, například rostliny

nebo zvířete, nemůže suplovat organičnost původní, jako u

Obr. 1.: Počítačové techniky pro tradiční design: Clasicad - soware pro klasický design a smíšené designerské prostředí (Zdroj: Emil Adamec, 2018).

ornamentálních, fraktálních a členitých detailů stavby. Tyto

sowarové nástroje aplikace Rhinoceros a Grasshopper, pů-

vodně vyvinuté ke generování parametrické architektury

lze přizpůsobit k tradicionalisckému navrhování klasické

architektury

, podobně jako u aplikace Revit

, nebo dal-

ších nástrojů

. Použi počítačů a CAD v současném archi-

tektonickém navrhování je dnes zcela běžnou a plnohod-

notnou umělecko-technickou disciplínou

. Kromě tradiční

kresby, akvarelu a ručně vyráběných prostorových modelů,

může architektonické navrhování ve stylu Beaux-Arts být

doplněno navrhováním pomocí počítače, CAD, BIM a pro-

storovým digitálním modelováním

. Je skutečnos, že na-

prostá většina architektonického soware je navržena pro

potřeby modernisckého navrhování. K používání počítačů

pro navrhování ve stylu tradicionalismu je vhodné, aby pro

vybraný soware existovalo dostatečné množství nadsta-

veb a knihoven zaměřených na tradicionalismus, popř. aby

tuře

a Nového urbanismu

. Architektonické školy takto

orientované, mohou nabídnout mnohem rozsáhlejší škálu

vzdělání pro studenty architektury, kteří budou v budouc-

nos disponovat širšími znalostmi tradičního navrhování a

mohou nabídnout přirozenou alternavu k moderniscky

orientovaným projektům. Architektonické školy zaměřené

výhradně na modernismus, které neumožní z různých důvo-

dů rovnocennou výuku tradicionalismu, logicky nemohou

konkurovat školám, které naopak alternavu tradicionalis-

mu umožní. Pokud by navíc došlo ke znovuotevření výuky

architektonického stylu Beaux-Arts

, který byl vytlačen

modernisckými tendencemi, vzniklými po první světové

válce, tak m lépe, protože o to více by byla renesance tra-

dicionalismu přirozená. Skutečnost, že z architektonických

škol budou vycházet mimořádně připravení architek, zvýší

zájem investorů o tradicionalisckou architekturu a urba-

nismus, a zejména o styl Nového urbanismu

. Že zájem

o tradicionalismus skutečně existuje, dokládají i existující

instuce a jednotlivci, kteří tradicionalismus podporují a

propagují. Například Instut klasické architektury a umění

v New Yorku

má mnoho poboček a těší se velké pozornos

v mnoha státech USA. Existuje také zájem celosvětový. Me-

zinárodní síť pro tradiční výstavbu, architekturu a urbanis-

mus, se sídlem v Londýně

má v současné době přes 6 000

členů z více než 100 zemí. Kromě zmíněné pobočky ve Velké

Británii jsou ustanoveny další akvní pobočky ve 33 zemích

světa

. Kromě řízené výuky tradicionalismu na univerzitě

Notre Dame také začínají vznikat na dnešních školách archi-

tektury tradicionaliscky zaměřené workshopy, sympozia a

letní školy. Ukazuje se, že zapomenutá tradice Beaux-Arts,

která dominovala na evropských architektonických školách

a prožívá dnes svou renesanci v USA, se opět vrací na ev-

ropskou půdu. Ukazuje se také, že domnělé celebrity sou-

časného globálního modernismu nemusí být nutně spásou

architektury, nebo důvodem k jejich následování. Zdá se, že

nastavená dogmata současného modernismu, spolu s jejich

stoupenci, nemohou být všeobjímajícími pravidly, a to bez

ohledu na to, jakkoli jsou celebrovány nebo obhajovány

Tradicionaliscké architektonické navrhování, které v minu-

los navazovalo na předchozí generace a stále i dnes nava-

zuje na klasická učení, pokračuje ve stylu nové tradice. Ov-

šem v současném většinovém a dominujícím akademickém

prostředí, původní tradicionalismus změnil svou prakckou

funkci a přesunul se do roviny historie architektury, památ-

kové péče a ochrany kulturního dědictví

. Modernismus v

současném architektonickém školství, architektonické praxi,

v komorách architektů a ve stavebních předpisech odsunul

tradicionalismus na vedlejší kolej a vyřadil jej z výukových

osnov akreditovaných škol. Přestože se jedná o nerovnou

a neférovou hru, protagonisté tradicionalismu, věrni svým

idejím a tradici, zaujímají stanovisko korekvní empirie. A

to jak v rovině navrhování

a posuzování

, tak v popisování

historických skutečnos

VĚDECKÉ METODY V TEORII TRADICIONALISTICKÉ

ARCHITEKTURY A POUŽITÍ V PRAXI

Další empirickou metodou je posunu teorie architektury a

architektonického navrhování do vědecké roviny

. Podob-

ně jako je tomu v ostatních vědeckých oborech, i v architek-

tuře je možné měřit její kvalitu pomocí fyzických, lékařských

a biologických metod. Filosoe komplexity sjednocené te-

orie architektury

vychází z jazyka vzorců

. Neupřednost-

ňuje tradicionalismus a klasicismus pouze z lozockého a

esteckého hlediska

, nýbrž zaujímá pozici vědeckou. Svá

zjištění získává pomocí fyzických, lékařských a biologických

měření, na základě kterých vykazuje měřitelné a ověřitel-

né výstupy. Kromě empirických postupů dochází také k

významnému posunu v rovině lozocké a estecké. Krása

stavby se může opět stát důležitým faktorem, který bude

zastupovat a obhajovat hodnotu navržených a postavených

staveb. Přítomnost krásy

a kvality uměleckých děl může

být stejně úměrná jako přítomnos krásy a kvality architek-

tury a urbanismu. Použim stejné metody měření jak pro

architekturu, tak pro umělecká díla můžeme stylově a kva-

litavně sjednot obě od sebe neoddělitelné složky - archi-

tekturu a sochařství (včetně ornamentu). Je to tedy tradice

a stalemi prověřené hodnoty, které mohou určovat kvalitu

staveb. V tomto kontextu může svou podstatou tradicio-

k tomuto účelu byl vyvinut konkrétní soware určený pro

tradicionalisty70. Principy Beaux-Arts, pokud se budou opět

vyučovat, pravděpodobně budou také používat tradiční

techniky a počítačem podporované projektování (CAD). V

takovém prostředí smíšených médií se očekává, že výsledek

bude orientován například na klasickou architekturu. Pro

tento účel by měly být přizpůsobeny specické nástroje,

používané pro tradiční design. Tradiční kresba, malba a

modelování ze sádry by se měly dále předávat digitálním

médiím podporovanými spojnicemi. Fyzický návrh zpraco-

vaný ve 2D a ve 3D bude naskenován a použit v digitálním

prostředí. Pro tento účel budou použity specické doplňky a

nadstavby pro každou aplikaci, která bude spojovat tradiční

a digitální designerské techniky. Dalším krokem je vytvoření

konkrétní aplikace, která bude speciálně vyvinuta pro tra-

diční a klasický design. Ve výuce tradicionalismu Beaux-Arts

by měly být zařazeny teorecké a prakcké disciplíny, zamě-

řené na použi uměleckých řemesel v tradicionalisckém

designu, ve stylu Nového klasicismu, v kombinaci se sou-

časnými počítačovými technologiemi. Dále by měla být vy-

tvořena znalostní báze k zvládnu a programování tradicio-

naliscky orientovaného počítačového soware, s využim

současných počítačových technik a doplňků pro tento nový

typ soware (Clasicad), a vyvinutého speciálně pro klasic-

ký design nebo pro stávající soware, například Designcad,

Sketchup, Revit, Archicad, Vectorworks, Rhinoceros, FormZ,

Solidworks, Cinema4D, 3ds Max, Modo, Lightwave, ZBrush,

3D Coat atd. V kombinaci s tradičními sochařskými techni-

kami, jako je modelování sádrového ornamentu, řezbářství

nebo kamenosochařská praxe pro architektonické prvky,

nabízí širokou škálu využi pro architekty, designéry a so-

chaře. Pro tento projekt by měl být použit zejména soware

Designcad a Autocad, Sketchup, Revit, Archicad, Cinema 4D,

Rhinoceros, Zbrush a Solidworks. Výsledkem tohoto proce-

su je propojený, kreavní ekosystém, od návrhu, vizualiza-

ce, virtuální prezentace a prefabrikace tradicionalisckého

designu, ve formě akreditovaných disciplín tradicionalismu

a Nového klasicismu, na státních vysokých školách architek-

tury, designu a umění

DŮVOD K OBNOVĚ TRADICIONALISMU

A BEAUX-ARTS

Návrat k tradicionalismu a konzervasmu

v architektonic-

kém navrhování je alternavou k současnému modernis-

ckému navrhování. Stalemi prověřená architektonická

tradice jsou klasický řád, symetrie, řemeslo, sochařství a or-

nament. Jsou neoddělitelnými, nadčasovými a stálými hod-

notami v architektuře. Bez těchto složek se díla architektury

stávají obyčejnými ulitárními stavbami, s designem po-

dobným módě, bez trvalých a stylově nadčasových hodnot.

Vyřazení klasického řádu, řemesla, sochařství a ornamentu

z architektury - je doménou současného architektonického

navrhování. Nedostatečné vzdělání a profesní nepřiprave-

nost architektů, díky dominantnímu modernisckému smě-

řování výuky, je jedním z negavních dopadů na architekto-

nickou profesi. Avšak teprve tehdy, kdy takto nepřipravení

absolven škol architektury dostanou možnost realizovat

stavby, jsou důsledky znát v celém rozsahu. Katastrocký

stav modernismem zničených měst v současnos je toho

důkazem. V současné době téměř v každém městě jsou uli-

ce a náměs trvale poškozeny modernisckými stavbami,

nebo rozšířenými ulicemi kvůli dopravě. Existuje snad ně-

jaký důvod nebo rozumné vysvětlení pro to, aby dominant-

ní výuka modernismu pokračovala bez žádných omezení a

výuce tradicionalismu nebyl dán žádný prostor k rozvoji?

Pokud se výuka klasické architektury, jako alternavy k

modernismu, prakkuje např. na škole architektury Univer-

zity Notre Dame v USA

, proč by tomu tak nemohlo být i

na ostatních školách architektury? Paralelou k této otázce

může být situace ve studiu medicíny. V Evropě a západním

světě je na lékařských vzdělávacích instucích umožněno

pouze studium západní medicíny. Pokud ovšem se podívá-

me na lékařské vzdělání v Číně, tak na vysokých lékařských

školách je kromě studia západní medicíny také zahrnuto

studium tradiční čínské medicíny. Podobná forma vzdělává-

ní může existovat i na školách architektury, kdy by souběž-

ně s výukou modernisckých tendencí mohl být vyučován

tradicionalismus v podobě Nového klasicismu v architek-

nalismus vytvářet smysluplnost by a krásnější svět

. Idea

renesance tradicionalismu, jako základního elementu pro

rozvoj konzervavní lozoe a umělecko-technických tra-

dičních řemesel je rozložena do osmi základních disciplín:

sochařství, designu, architektury, školství, malířství, loso-

e, urbanismu a hudby. Tyto základní pilíře tradicionalismu

mohou být dále propojeny s dalšími součástmi. V sochařství

by mělo být zavedeno opět řemeslo, jako znalost práce s

kamenem, cihlou, štukem a dřevem. V sochařství by mělo

také dojí k návratu znalos detailů pro architekturu, jako or-

nament, reliéf, socha, polychromie, freska, mozaika a dře-

vo. Monumentální sochařství by mělo být znovu navráceno

tradicionaliscké architektuře. Tradiční sochařství by mělo

být neoddělitelnou součás architektury a také by měly být

použity digitální technologie pro tradiční formy. Sochařství

by mělo být o skulptuře, tedy dílem z kamene, dřeva, popř.

kovu, zhotoveného skulpvním procesem. Sochařství by

nemělo být zaměňováno se současnými instalacemi a kon-

ceptuálním uměním. Podobně jako v hudbě, také v sochař-

ství by měl zaznívat rytmus, tvar, zabarvení nebo kontrast.

Ulice a náměs by měly být doplněny sochami a fontánami.

Fasády domů by měly být doplněny štuky, reliéfy a socha-

mi. S architekturou by sochařství mělo tvořit neodělitelný

vztah. Tradiční sochařství by mělo být úzce spojeno s de-

signem, výrobou hudebních nástrojů nebo kovářským ře-

meslem. Design by měl být uměleckým dílem, ve kterém by

mělo být snadné rozeznat jednotlivé funkce designu. V de-

signu by měly být používány hodnotné, trvanlivé a kvalitní

materiály, jako kov, dřevo nebo sklo, nikoli plasty. Dobrý tra-

diční design by měl být alternavou pro současnou módu

a funkcionalismus. V designu by měly být opět navrhovány

tradiční prvky, jako např. kapesní hodinky, tradiční oblečení,

nebo klasický design automobilů. Do nadčasového designu

by měl opět vstoupit řád a esteka. V architektuře by design

měl plnit důležitou roli, např. v designu nábytku, dveří, oken

nebo použim tradičního kovářského řemesla. V architek-

tuře by měly být propojeny jednotlivé umělecko-technické

disciplíny, které by dle principu Beaux-Arts vytvářely spo-

lečný sloh a společné směřování. Do architektonické pro-

fese by měly být zařazeny workshopy, předměty tradičních

řemesel, spolupráce s památkovou péčí a s dalšími orga-

nizacemi, které tradicionalismus propagují. Akreditovaný

obor tradicionalismu a Nového klasicismu by měl být samo-

zřejmos na každé škole architektury. V architektonickém

školství by mělo být podporováno řemeslo a tradice. Školy

architektury by měly spolupracovat se školami výtvarných

umění na základě principů Beaux-Arts. Letní školy klasické

architektury a sochařství by měly probíhat každoročně. Ve

výuce by měla být denována hierarchie Mistr - učitel - žák.

Měl by být obnoven fenomén stavebních hu. V malířství

by měl být dán větší důraz na tradiční esteku a soustředě-

ní na závěsnou malbu, fresku a mozaiku. Akvarelová malba

by měla být základním malířským a architektonickým mé-

diem, ve spojení s digitálním malířstvím. Sakrální malířství

by mělo být zapojeno do losockých úvah. Konzervavní

losoe spolu s tradicionalismem by měly být adekvátně

podporovány, stejně jako vztah s klasickou hudbou, vědou a

matemakou. Znovu by mělo hrát úlohu v umělecké tvorbě

náboženství a spiritualita. V urbanismu by se mělo navrá-

t k pomalému pohybu pěších. Automobilová doprava by

měla být vedena pod zemským povrchem, v podobě rychlé

a bezbečné dopravy. Ve výstavbě by měl být ukončen kon-

cept výškových solitérních budov a nahrazen nízkopodlažní

hustou zástavbou. Sídelní kaše by měly být nahrazeny No-

Obr. 2.: Tradicionalismus - základní element pro konzervasmus a nový klasicismus, 2018 (Zdroj: Emil Adamec).

vým a vrstveným urbanismem. Do ulic a náměs by se mělo

vrát znovu lidské měřítko. Hudba by měla být smysluplná,

stejně jako by měla být smysluplná doprava ve městech.

Rozdíl mezi hranou a reprodukovanou hudbou by měl být

více patrný. Spojení tradičních a digitálních forem s hudbou

a klasická hudba by měla být vyučována na školách archi-

tektury

DYSTOPIE MODERNISMU A MUTACE TRADIČNÍHO

UMĚNÍ

Dystopie modernismu, nestojící na realných základech,

může naopak vytvářet disharmonii, nebo dokonce archi-

tektonické barbarství

. V minulos byly sloh, řád, prová-

zanost se sochařstvím, ornamentem a řemeslem nedo-

tknutelnými. Dnešní architektura a umění má s minulos

pramálo společného. Od konce 1. světové války byly kromě

architektury i ostatní obory lidské činnos vydány napospas

modernisckým tendencím. Roztříštěná tendence mnoha

modernisckých názorových proudů se během jediného

stole vyvinula v nekonkrétní mezinárodní a globalizující

styl

. Lokální různorodost architektury se vlivem moderni-

smu vytrácí. Tradiční umění

, které bylo vždy součás tra-

dicionaliscké architektury (Beaux-Arts), zmizelo z povrchu

zdí staveb, zmutovalo do formy podivných objektů, které

později začaly zaplňovat moderní galerie

, jež do té doby

neexistovaly a které dnes nacházejí nové sociální funkce

Na druhou stranu nově vzniklé stavby, oproštěné od všeho

ornamentálního, členitého a sochařského, začaly svévolně

vznikat a ničit původní zástavbu ve městech a v krajině.

DOTAZOVÁNÍ ŠKOL ZDA UČÍ TRADICIONALISMUS

Na současných školách architektury není obvykle deno-

ván žádný konkrétní sloh. Nejsou nastavena žádná pravidla,

sjednocující losoe školy a pochopitelně ani žádný smys-

luplný výstup

. Výsledkem tohoto nesměřování je všudy-

přítomný chaos, inspirující se všemožným povrchním, tolik

příznačný pro dnešní uspěchanou dobu. Modernismus vy-

cházející z osvícenecké losoe, je opakem tradicionalismu,

kořenícím v názorovém konzervasmu. K tomu, abychom

se dopátrali důvodů a zdrojů modernisckého směřování v

architektonickém školství, směruje představovaný výzkum.

Nejdříve je zapotřebí zpracovat seznam všech existujících

škol a kromě jejich historie také zmapovat jejich geograc-

kou polohu

. Dalším krokem (dle dostupných informací) je

seznámení se s podrobnou historií jednotlivých škol a ana-

lýza pozivních příkladů jejich vývoje, zejména jedná-li se o

navazování na místní a lokální tradice. Z dostupných archívů

lze dále zjist úspěšná období dotazovaných škol a jejich

absolventů. Pozornost by měla být věnována zejména po-

slednímu období tradicionalisckého navrhování do začát-

ku, resp. do konce první světové války. Na základě získaných

kontaktů na jednotlivá oddělení škol následuje zkontakto-

vání a oslovení s dotazem, jestli se na konkrétní instuci

vyučuje tradicionalismus. Důležité je přitom zjist, jestli

se jedná o předmět z dějin architektury nebo z památkové

péče, které jsou přítomny téměř na každé škole architektu-

, nebo jestli se skutečně jedná o samostatný, prakcky

orientovaný obor Nového klasicismu

. Příkladem k posou-

zení, jestli se jedná o výuku Nového klasicismu, mohou po-

sloužit osnovy na škole architektury Univerzity Notre Dame

v USA

, od roku 1989 cílené k výuce klasické a tradicionalis-

cké architektury. Další specializací je napojení této školy na

její pobočku v Římě pro bližší studium klasicismu a principů

Vitruvia, Palladia a Vignoly. Vyučovaným architektonickým

stylem na této škole je Nový klasicismus

a Nový urbani-

smus

. Hlavní inspiraci současné americké školy Notre

Dame můžeme hledat v pařížské škole výtvarných umění

(École des Beaux-Arts)

. Stejnojmenný název (Beaux-Arts)

nesl také akademický architektonický styl

vyučovaný na

této škole od poloviny 19. stole do první třeny 20. stole.

Na této pařížské škole také studovali budoucí prominentní

američní architek jako Henry Robson Richardson, John Ga-

len Howard nebo Daniel Burnham. Revoluční událos v roce

1968 ve Francii separovaly oddělení architektury od školy a

denivně ukončily její tradicionaliscké směřování. Nově

(2019) vzniká magisterský kurz klasické architektury (sou-

časného klasicismu) na kingstonské akademii výtvarných

umění v Londýně

. Je otázkou, kolik z více než dvanác

set škol architektury a umění

bude reagovat na podnět,

zda vyučují tradicionalismus. Dalším krokem je dotazování

učitelů a studentů oslovených škol, zda a v jakém rozsahu

by měli zájem, anebo byli ochotni výuku tradicionalismu na

své instuci otevřít. Pokud by se nejednalo přímo o otevře-

ní akreditovaného oboru tradicionalismu, tak by se mohlo

jednat o konání workshopu

nebo letní školy

v rámci jed-

notlivých škol. Vzdělávací programy tradicionalisckého za-

měření mohou zaujmout jednotlivce z řad učitelů, studentů

a prakkujících architektů. Nalezení seberealizace v některé

tradiční disciplíně nebo uměleckém řemesle, může naplnit

a zaujmout i moderniscky orientované jedince, protože vy-

cházet z tradice je člověku přirozené.

UVĚDOMĚNÍ SI VLASTNÍCH TRADIC A ŠÍŘENÍ

OSVĚTY

Do jaké míry se podaří realizovat tyto akvity, záleží nejen

na otevřenos, ale zejména na zájmu a vstřícnos jednot-

livých osob. Pokud by se podařilo realizovat první ročník,

na začátku by se pravděpodobně nejednalo o velké skupi-

ny, ale spíše o osvětovou činnost pro jednotlivce. Později, v

dalších ročnících, může dojít k vytvoření tradice v opaková-

ní workshopů a letních škol (každoročně, bienále, trienále

atd.). Ukazuje se, že každá tradice vzniká akvitou několika

zapálených jednotlivců, kteří vlastním přičiněním mohou

být příkladem pro ostatní. A pokud příklad osloví další, vzni-

ká situace, že zájem jednotlivce vzroste na zájem skupiny,

později regionu a nakonec může přerůst v zájem celostát-

ní. Uvědomění si vlastních kořenů, regionálních tradic a

poselství předků prostřednictvím řemesla je jednou z mála

možnos, jak chránit tradici a kulturní dědictví pro další ge-

nerace. Dalším důležitým předpokladem k získání movace

je uvědomění si vlastní pozice v oblas architektury a její

nadčasovos. Získané odpovědi z jednotlivých škol mohou

posloužit dále ke stasce o budoucím směřování architek-

tonického oboru, popř. předvídat budoucí vývoj architektu-

ry a urbanismu v konkrétních městech.

GLOBÁLNÍ PROJEKT AKUPUNKTURA ZEMĚ

Šíření osvětové činnos a nová renesance tradicionalismu

je jednou z možnos, jak zařadit školy a prakkující archi-

tekty do globálního kontextu. Ovšem ne ve smyslu globali-

zace architektury samotné (tedy situace, kterou způsobuje

moderniscká architektura), ale ve smyslu propojení lokální

a regionální architektury do globální sítě. Tato síť může ak-

vovat léčivé účinky na základě antropologicky propojené

planety pomocí imaginární geomagnecké globální sítě. A

pokud existuje skutečnost, že pomocí akvace globální sítě

může dojít i ke zvýšení kvality života, může být lokální roz-

měr propojen s rozměrem globálním, resp. k porozumění,

že planeta Země může fungovat jako jeden živý a celistvý

organismus. Globální projekt Akupunktura Země

100

, který

navazuje na starodávné učení o geomagnecké podstatě

planety Země, je paralelou k lékařské akupunktuře člověka.

Pokud výuka klasické architektury je alternavou k názoro-

vým proudům modernismu a úspěšně se vyučuje na ško-

le architektury Univerzity Notre Dame v USA

, tak tento

model je možný i na ostatních vzdělávacích instucích, bez

ohledu na jejich současné moderniscké směřování. Vý-

zkum vztahu architektury a sochařství před první světovou

válkou a jeho proměny po roce 1918 je předmětem několika

studií

101

. Následná renesance architektonického navrhování

ve stylu tradicionalismu a architektonického stylu Beau-

x-Arts je novou renesancí, novým klasicismem a novým

urbanismem. Workshopy zejména v malých skupinách se

ukazují jako nejvhodnější způsob, jak se naučit a diskuto-

vat problemaku daného oboru intenzivněji, než je tomu

u přednášek podobného zaměření. K tradičním umělec-

ko–technickým postupům spojených s tradicionalisckým

navrhováním (skica, trasovací kresba, akvarel, 3D papírový

model, sádra pro kamennou a štukovou předlohu, hlína pro

bronz a keramiku apod.) se připojuje aplikování nejnovějších

počítačových technologií, které spolu s tradičními technika-

mi vytvoří smíšené tvůrčí prostředí, jako 3D skenování, di-

Obr. 3.: Globální projekt Akupunktura Země (Zdroj: Emil Adamec, 1994).

gitální modelování a virtuální realita. Tím se mohou rozšířit

digitální designerské techniky pro tradicionaliscký design

a prostředí pro smíšené designerské navrhování

. Globální

projekt Akupunktura Země je založen na geomagnecké sí

vzájemně propojených bodů do uceleného globálního sys-

tému. Na vybraných místech jsou realizována permanentní

sochařská díla, které vznikly na sochařských sympóziích. Ak-

vace by měla probíhat prostřednictvím sochařských parků,

kde jednotlivé kamenné, dřevěné a kovové monumentální

sochy mohou mít podobnou funkci jako akupunkturní jehly

v tradiční čínské medicíně. Jednotlivé body korespondují s

ostatními jak po povrchu Země, tak jsou umístěny v anpo-

dech, tj. imaginárně pronají zemské jádro

100

VÝZNAM ORNAMENTU V ARCHITEKTUŘE

A URBANISMU

Ornament je nedílně propojen s tradicionalismem, kde za-

stupuje významnou a nenahraditelnou roli

102

. Analýzy orna-

mentů v minulos dokazují jeho význam v architektuře

103

Kompozice tradicionaliscky orientované architektury s

ornamentem má též pozivní vliv na urbanismus (Nový a

vrstvený urbanismus). Vrstvený urbanismus je kromě jiného

i navrhovaným progresivním řešením dopravy v evropských

městech. Analyzuje možnos segregace a vize do budouc-

nos

104

. Hustě zastavěné ulice s nízkopodlažní zástavbou

tradičních budov s ornamenty vykazují vysoký stupeň kom-

plexity a živos města. Ulice jsou centrálním elementem ve-

řejné architektury, kde se lidé setkávají, socializují a uzavírají

dohody. Ulice jsou nejdůležitějšími ze všech veřejných pro-

stranstvích. Nejsou pouhými spojnicemi z jednoho bodu k

dalšímu a prostředek, ale cíl sám o sobě. Tradiční ulice jsou

opakem konceptu spojnic mezi vzdálenými, solitérními stav-

bami, obklopenými zelení, jak propagují modernisté. Kon-

cept nových dopravních spojnic bez existence ulic tradič-

ních, ulice degraduje. Dobré ulice mají škálu různých funkcí,

kde se míchají nákupní místa s pracoviš, kulturními ins-

tucemi a rekreačními příležitostmi. Ulice ohraničují fasády

domů a vytvářejí pocit sounáležitos

105

. Ovšem aby ulice

vytvářely funkci veřejného místa, měly by splňovat několik

podmínek. Především by jednotlivé stavby měly směřovat k

chodcům, kde ornamentální a členité fasády vytvářejí pocit

harmonie. Vzhledem k současným trendům ve výstavbě,

kde moderniscké stavby jsou doslova nepřátelské k orna-

mentu, má tradicionalismus nezastupitelné místo v utváře-

ní kvalitního životního prostředí a vitality měst. Přestože je

ornament tradicionalisty pokládán za jeden z nejhodno-

tějších esteckých a stavebních prvků v architektuře, jsou

dnes tyto techniky, pod vlivem současného modernisc-

kého odmítavého postoje, téměř zapomenuty

. Akreditace

tradicionalismu na státních a soukromých školách je aktuál-

ní a stále otevřené téma. Výuka ornamentu na školách je

klíčová k navrácení tradicionalismu do výuky a do běžného

života

106

. Ornament neslouží jako pouhá dekorace k ozdo-

bení exteriéru a interiéru budov, jak je někdy mylně pre-

zentováno, ale je jedním ze základních kompozičních prvků

architektury

107

. Ornament je potřebný k dotvoření sloupů,

architrávů, balustrád

108

, oken, dveří, kovaných prvků

109

atd.

Absence ornamentu degraduje architekturu na pouhou fy-

zickou stavbu bez dalšího významu. Bez esteckých detailů,

které ornament reprezentuje, nelze navrhovat ani kvalitní

interiér a exteriér budovy, ani uspokojivý vzhled ulice, či do-

konce celkový estecký vjem města. Ornament se objevuje

nejen ve stavbách, ale i v designu, nábytku nebo v módě.

Principem ornamentu je jeho neoddělitelná součást archi-

tektury

110

. Dalším principem ornamentu je jeho úloha v po-

době uměleckého díla

111

. V mnoha případech je ornament

přímou součás designu (např. sochy atlasů vyrůstající z or-

namentálního základu budovy a podpírající její vstup). Také

u drobnějších předmětů je ornament zastoupen ve formě

estecké a prakcké funkce (např. jídelní příbory apod.). Or-

nament může být vytvořen z kamene, dřeva, kovu, omítky,

hlíny apod. Může se jednat o malbu, kresbu, sgrato atd.

U ornamentu estecká funkce převažuje nad naravitou.

Opakování ornamentu následuje daná pravidla a předlohu.

Ornament není samostatný subjekt, nýbrž vyžaduje nosnou

matrici, v případě architektury zeď, omítku, kamenný sloup,

dřevěnou konstrukci, v interiéru nábytek, vitráž, koberec,

záclony atd. Ornament se objevuje též v kovaných mřížích,

na hlavicích sloupů, na zábradlích atd. Počátky ornamentu

můžeme hledat v paleolitu, kde byl ornament spojován s

estekou šperků, jeskynními malbami a předměty denní

potřeby (keramika, nástroje, oděvy atd.). Později, zejména v

architektuře, dochází k soustavě ornamentů – ornamence,

která se váže na určitá časová období, výtvarný styl nebo

činnost s ornamentem spojenou. Ornamenty dělíme podle

časového období, tématu, aplikace, objektů atd. Architek-

tonický ornament spojuje stavbu, umění a řemeslo v jeden

celek.

ODBORNÉ WORKSHOPY A LETNÍ ŠKOLA KLASICKÉ

ARCHITEKTURY A SOCHAŘSTVÍ

Na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně

byl spolu s konanými workshopy představen v rámci výu-

ky povinně volitelný předmět

, který by mohl být součás-

 celého budoucího studijního oboru. Výuka ornamentu

a její postupné zavedení do školních osnov předpokládá

zapojení i dalších uměleckých a architektonických disci-

plín. Ornament je neoddělitelně spojen s tradicionaliscky

orientovanou architekturou. Ornament svou přítomnos

architekturu oživuje a dává jí nadčasový vzhled. Proto by

výuka měla být celostní, aby byly zastoupeny i ostatní čás

designerských postupů. Nabízí se, aby tato tradiční mezio-

borová vazba byla dodržena i v současném navrhování. Or-

nament stavbu zkrášluje a přidává jí na hodnotě. Ornament

je rozměrově nejmenší, ovšem estecky nejexponovanější

detail celé stavby. Proto má mít ve stavbě významné místo.

Dodržování geometrie ornamentu, symetrie, jeho opako-

vání a tradičních řemeslných postupů při jeho zhotovení je

stejně důležité, jako jeho instalace do prostoru a navázání

na ostatní prvky stavby (dveře, okna, krb, sloupořadí apod.).

Odbornému sochařskému a malířskému workshopu Orna-

ment v architektuře na Fakultě architektury VUT v Brně a

partnerských pracovišch v roce 2018 předcházely akvity

spojené s edukací studentů na středních uměleckých a ře-

meslných školách. V roce 2012 se jednalo o první sochařské

sympozium Mýty a legendy, na půdě Střední školy elekt-

rostavební a dřevozpracující ve Frýdku-Místku. Cílem této

akce bylo položit základy umělecké tradice a díla, která se

na škole v průběhu sympozia vytvořila, jsou součás expozi-

ce studentů dřevozpracujících oborů. Výsledkem sympozia

bylo zkompletování tří dřevěných soch - tradičních včelích

úlů. Na workshopu byly také vyřezávány intarzované židle

a ukázka restaurování historického nábytku. Na sympoziu

také proběhla tvorba sochařských děl a enkausky. Studen-

 se při práci na sochách naučili používat sochařské dláto,

paličku, pilku, tradiční technologii spojování dřeva a ruční

řemeslné práce, které se prakkovaly v minulos. Studen-

 si sympoziem doplnili znalos o umělecké stránce dře-

vařského oboru.V rámci sympozia proběhla taký výstava a

přednáška

112, 113

Obr. 4.: První sochařské sympozium na SŠED ve Frýdku-Místku (Zdroj: Emil

Adamec a Televize POLAR Ostrava), 2012.

V letech 2013 - 2015 probíhal na Fakultě stavební VUT v

Brně seminář Tradice a Nový Urbanismus. Seminář byl sou-

středěn na výuku tradicionalismu, kde studen zpracovali

několik návrhů pro proluku vedle Uměleckoprůmyslového

muzea v centru Brna. Dále výsledkem semináře byl návrh

tradicionaliscké adaptace brněnské vily Tugendhat dle

principů řeckého chrámu Erechtheion. Další akvitou je

aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká Zhoř

114

V roce 2016 proběhl na střední škole G. T. College v Hongkongu

semestrální kurz Socha v architektuře. Odborného kurzu se

zúčastnilo 24 studentů. Studen se učili technikám tradiční-

ho a digitálního sochařství, osvojili si tvorbu modelování ze

sádry na individuálních projektech sochy v měřítku 1:10 pro

konkrétní architekturu v Hongkongu. Studen modelovali

gurální plasku inspirovanou řeckou a čínskou mytologií.

Vybrané stavby byly tradiční čínské chrámy a stavby evrop-

ské koloniální architektury. Kromě modelovacích technik si

studen také procvičili kresbu tužkou konkrétního projektu

sochy. Workshopy nabídly studentům seznámení se s tra-

dičními řemeslnými technikami v sochařství v architektuře

a urbanismu

115

V roce 2018 proběhly na fakultách architektury a sochařství

čtyři odborné workshopy. Na dvou workshopech, na Fa-

kultě architektury v Brně a Fakultě architektury a umění v

Nanningu, studen modelovali ornamenty ze sádry. První

Obr. 5.: Tradice a Nový urbanismus, seminář na Fakultě stavební VUT v Brně. Aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká Zhoř. (Zdroj: Marn Horáček,

Lenka Tomášová, Thomas Toepfer. INTBAU Czechia), 2013 - 2015.

Obr. 6.: Semestrální kurz Socha v architektuře na G. T. College v Hongkongu.

(Zdroj: Emil Adamec, Lixia Adamcova), 2016.

účastníci mohli vyzkoušet nejen volnou tvorbu, ale také tra-

diční ornament. Jednalo se o malbu na papír, dřevo, plátno,

hliněnou omítku, keramiku apod. Používali se vlastnoručně

namíchané nátěry s hliněnýni pigmenty a pojivy, jako jsou

kasein, žitná mouka, vaječná tempera, třešňová klovana

atd. Kromě procvičení si ornamentu reliéfního, aplikova-

ného na tradicionalisckých stavbách, jsou od dávných dob

hojně používány ornamenty v hliněných stavbách, v kom-

binaci s přírodními malbami. Výsledky workshopu přírodní

barvy byly prezentovány v Galerii Mini na Fakultě architek-

tury VUT v Brně

120

týdenní workshop Ornament v architektuře byl uspořádán

v roce 2018 na Fakultě architektury VUT v Brně. Týdenní-

ho workshopu se účastnilo celkem 20 studentů. Studen si

vylosovali tradiční ornament, který následně modelovali ze

sádry na polystyrenovou matrici, o rozměrech 100 x 50 x

16 cm. Po vyřezání základního tvaru ornamentu dle předlo-

hy, za pomocí řezáku a rašple, studen nanášeli špachtlí na

vyřezaný povrch sádrovou vrstvu, kterou dále modelovali

sochařskými špachtlemi a dláty. Technika přímého modelo-

vání ze sádry má podobné vlastnos jako sekání ornamentu

z kamene a poukazuje na své přednos a limity, kterými ká-

men nebo sádra disponují. Vybraná díla z workshopu byla

vystavena na chodbě Fakulty architektury, jako součást dok-

torské konference

116

Obr. 7.: Týdenní workshop Ornament v architektuře, modelování ze sádry na

Fakultě architektury VUT Brno. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.

Na dalším workshopu, který byl uskutečněn v témže roce

v rámci Fakulty architektury VUT a Centra stavitelského

dědictví v Plasích si studen vyzkoušeli tradiční řezbářské

techniky ornamentu ze dřeva. Dvoudenního workshopu

se zúčastnilo 12 studentů. Vyzkoušeli si řemeslnou práci s

řezbářskými dláty, rašplemi a dalšími ručními nástroji. Téma

workshopu bylo opět Ornament v architektuře. Tektokrát se

ovšem nejednalo o horizontální ornament ze sádry, ale o

verkální detail rostlinného ornamentu

117

Další workshop Ornament v architektuře proběhl v čínském

Nanningu, na Guanxi Arts University. Zúčastnilo se ho 10

studentů sochařství a architektury. Jednalo se o řezbu ev-

ropského ornamentu do sádrové desky o velikos 50 x 50

x 5 cm

118

Po úvodní přednášce, zaměřené na evropský ornament, si stu-

den vylosovali svou předlohu a pracovali na sádrových des-

kách ve skupinách. Výsledkem bylo 6 vyřezaných ornametů za

sádry, jako učební pomůcka pro studenty architektury

119

V závěru zimního semestru 2018 se na Fakultě architektury

VUT v Brně konal workshop přírodní barvy, kde si studen a

Obr. 8.: Dvoudenní workshop Ornament v architektuře, ze dřeva v Centru

stavitelského dědictví v Plasích. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.

Obr. 9.: Přednáška k zahájení workshopu Ornament v architektuře. Guanxi

Arts University v Nanningu. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.

Obr. 10.: Čtyřdenní workshop Ornament v architektuře, ze sádry na Guangxi

Arts University v Nanningu. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.

V rámci první mezinárodní letní školy klasické architektury a

sochařství vznikla pozoruhodná díla. Ukazuje se, že tradicio-

naliscké téma letní školy klasické architektury má pozoru-

hodné výstupy, které je možno dále rozvíjet a zdokonalovat.

Zrealizované akvity tradicionalisckého zaměření v uply-

nulých sedmi letech zůstanou v pamě jednotlivých účast-

níků, jako jedny z možných alternav, jakým způsobem je

možno se ubírat v oblas teorie a lozoe architektonické-

ho navrhování.

ZÁVĚR

Architektonická výuka a navrhování ve stylu tradicionalismu

Beaux-Arts navazuje na architektonickou tradici a nauku

předávanou z generace na generaci po celá stale. Tradici-

onalismus je plnohodnotnou uměleckou disciplínou, která

by měla být znovu zařazena do akreditované výuky na ško-

lách architektury. Architektonické navrhování založené na

tradici, řemesle, pravdivos a nadčasovos, může architek-

tonickou profesi vrát do roviny respektované profese, kde

budou plat principy jako oběť, pravda, síla, krása, život,

paměť a poslušnost

, na rozdíl od elitářství, domýšlivos,

egosmu, dogmasmu, nevědomos, lhostejnos a ne-

kompetentnos

. Navrhovaná výuka tradicionalismu může

nabídnout alternavu v architektonické profesi v podobě

výuky Nového klasicismu a tradice Beaux-Arts. Profesio-

nálové ovládající tradiční techniky mají tendenci navrhovat

lepší města pro život, kde bude v budoucnos vyrůstat kul-

vovanější společnost, kde se navrá konzervavní hodnoty

a města budou opět krásná a obyvatelná jako v minulos.

Obr. 11.: Týdenní workshop přírodní barvy. Fakulta architektury VUT v Brně,

ve spolupráci se Sdružením hliněného stavitelství. (Zdroj: Irena Ráček), 2018.

V roce 2019 proběhla první mezinárodní letní škola klasické

architektury a sochařství na zámku v Račicích na Moravě,

kterou organizovala Fakulta architektury VUT v Brně spo-

lečně s českou pobočnou INTBAU. Spoluúčastníkem této

mezinárodní akce byli učitelé a studen ze školy architek-

tury a umění z čínského Nanningu. Výsledkem letní školy

byla mezinárodní výměna mezi studenty a učiteli, odborné

přednášky čínských profesorů, profesorů brněnské školy

architektury a zástupců české pobočky INTBAU. Výstupy

na konci letní školy byly prezentovány na půdě brněnské

fakulty architektury v podobě architektonických návrhů ře-

šení zámecké zahrady v Račicích, včetně architektonických

dostaveb a sochařských detailů. Vznikly také pozoruhodné

dřevěné modely tradiční čínské architektury a reliéfy tradič-

ního čínského sochařství. Kromě návštěvy Brna, Vídně, Olo-

mouce, Kroměříže a skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm,

účastníci sympozia navšvili také Prahu a Benátky

121

Výstupem proběhlých architektonických a sochařských

workshopů jsou prostorová díla, která jsou vystavena na

půdě hostujících instucí

122-125

Obr. 12.: Čtrnácdenní první mezinárodní letní škola klasické architektury a

sochařství na zámku v Račicích na Moravě. Odborné přednášky. (Zdroj: Emil

Adamec), 2019.

Obr. 13.: Průběh první mezinárodní letní školy klasické architektury a so-

chařství na zámku v Račicích na Moravě. Architektonické navrhování a modelování

sochařských a architektonických detailů. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.

Obr. 14.: Výstupy proběhlých architektonických a sochařských workshopů v

podobě prostorových děl jsou vystavena na půdě hostujících instucí. (Zdroj:

Emil Adamec), 2012 - 2019.

Obr. 15.: Tradiční čínské ornamentální reliéfy pro klasickou čínskou architekturu. Reliéfy vznikly v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na

Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.

Obr. 16.: Dřevěné modely klasické, tradiční a vernakulární čínské architektury. Modely vznikly v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích

na Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.

Obr. 17.: Návrhy zámecké zahrady v Račicích na Moravě od čínských a českých studentů architektury. Projekty vznikly v rámci první letní školy klasické architektury

a sochařství v Račicích na Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.

Obr. 18.: Workshop malby akvarelem v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na Moravě. Autor maleb z Račic a Benátek je profesor

Jiang Bo z Nanningu. (Zdroj: Jiang Bo), 2019.

Obr. 19.: Workshop malby akvarelem v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na Moravě. Autor maleb z Račic a Benátek je profesor He

Zhenhai z Nanningu. (Zdroj: He Zhenhai), 2019.

PRAMENY

[1] M. Simon, Le Corbusier, Villa Savoye, Smarthistory, 2015.

[2] L. Corbusier, Towards a New Architecture, Dover Publi-

caons, 1986.

[3] C. Jencks, K. Kropf, Theories and Manifestoes of Contem-

porary Architecture, Academy Edions, 1997.

[4] L. da Vinci, Ideal City, 1488.

[5] S. Taglialagamba, Leonardo & Architecture, CB Pub-

lishers, 2010.

[6] N. McGarrigle, The Futurist world of architect Antonio

Sant’Elia, The Irish Times, 2016.

[7] Informaon on hp://www.fondaonlecorbusier.fr

[8] L. K. Hilberseimer, Highrise City (Hochhausstadt): Per-

specve View: North-South Street, Art Instute Chicago,

1924.

[9] M. Novak, 1927 Magazine Looks at Metropolis, “A Movie

Based On Science”, Smithsonian Magazine, 2012.

[10] P. Dick, R. Sco, Blade Runner, The Ladd Company,

Shaw Brothers Studio, Warner Bros. Entertainment Inc.,

1982.

[11] F. da Mosto, Francesco's Venice: The Dramac History

of the World's most Beauful City, BBC Books, 2004.

[12] R. Middleton, The Beaux-Arts and Nineteenth-Century

French Architecture, The MIT Press, 1982.

[13] I. Anscombe, Arts & Cras Style, Rizolli, 1991.

[14] J. L. Koerner, The Ringstrasse at 150 years, The Burlin-

gton Magazine, 2016.

[15] P. Zatloukal, Brněnská okružní třída. Památkový ústav

v Brně. 1997.

[16] K. Varnedoe, Vienna 1900: art, architecture & design,

The Museum of Modern Art, 1986.

[17] W. Gropius, Bauhaus, Weimar, 1919.

[18] N. S. Ramzy, Between the École Des Beaux-Arts and

the Bauhaus: Modern Architecture as an Outcome of the

Enlightenment Philosophy, Ain Shams Journal of Archi-

tectural Engineering, 2010.

[19] L. Sullivan, The Tall Oce Building Arscally Consi-

dered, Lippinco's Magazine #57, Philadelphia, 1896, pp.

403-409.

[20] A. Behne, The Modern Funconal Building, The Gey

Center For The History Of Art, 1996.

[21] A. Loos, Ornament and Crime, Akademischer Verband

für Literatur und Musik, Vienna, 1910.

[22] L. M. van der Rohe, L. Reich, Villa Tugendhat, Brno,

1928.

[23] Ch. Alexander, A Paern Language: Towns, Buildings,

Construcon, Oxford University Press, New York, 1977.

[24] R. Banham, The New Brutalism, The Architectural Re-

view, 1955.

[25] P. Johnson, M. Wigley, Deconstrucvist architecture,

The Museum of Modern Art, New York, 1988.

[26] J. S. Curl, A Diconary of Architecture and Landscape

Architecture, Oxford University Press, 2006.

[27] R. Adam, The Globalisaon of Modern Architecture:

the Impact of Polics, Economics and Social Change Archi-

tecture and Urban Design Since 1990, Cambridge Scholars

Publishing, 2013.

[28] J. Michl, Form Follows What? The modernist noon of

funcon as a carte blanche, Magazine of the Faculty of Ar-

chitecture & Town Planning, 1995.

[29] H. R. Hitchcock, P. Johnson, The Internaonal Style, W.

W. Norton & Company, Inc., 1966.

[30] J. Lang, W. Moleski, Funconalism Revisited: Archi-

tectural Theory and Pracce and the Behavioral Sciences,

Routledge, 2010.

[31] Informaon on hps://classicist.net/list-of-art-and-ar-

chitecture-schools

[32] R. Scruton, A landscape of lier: this is not civilisaon,

The Times, 2011.

[33] L. E. Cahoone, From Modernism to Postmodernism: An

Anthology, 1996.

[34] G. Homann, From Modernism to Postmodernism:

Concepts and Strategies of Postmodern American Ficon,

1996.

[35] D. Watkin, Radical Classicism: The Architecture of

Quinlan Terry, Rizzoli, 2006.

[36] S. Lardinois, A. P. A. Gonçalves, L. Matarese, S. Mac-

donald, Contemporary Architecture in the Historic Envi-

ronment. An Annotated Bibliography, The Gey Conserva-

on Instute, 2015.

[37] M. Hardy, The Venice Charter Revisited. Modernism,

Conservaon and Tradion in the 21st Century, Cambridge

Scholars Publishing, 2008.

[38] Informaon on hps://docomomo.com

[39] L. Krier, Growth: Maturity Or Over-development?, New

Architecture and Urbanism. Development of Indian Tradi-

ons, Cambridge Scholars Publishing, 2010.

[40] Informaon on hps://classicist.net/tradionalism-in-

-architecture-and-sculpture-progress-on-dissertaon-2019

[41] Q. Terry, Why Tradional Architecture Maers, Tradi-

onal Britain Conference, 2015.

[42] E. M. Dowling, New Classicism: The Rebirth of Tradio-

nal Architecture, Rizzoli, 2004.

[43] T. Haas, New Urbanism and Beyond: Designing Cies

for the Future, Rizzoli, 2008.

[44] R. John, New Classicists. Robert Adam. The Search for

a Modern Classicism, The Images Publishing Group Pty Ltd.,

2010.

[45] Informaon on hps://klasicista.cz/tradicionalismus-v-

-architecture-a-socharstvi-2018

[46] E. Adamec, Tradionalism at Universies, Colleges and

in Pracce: Urbanism, Architecture, Sculpture, Ornament,

Painng and Design, PhD Research Symposium, Brno Uni-

versity of Technology, Faculty of Architecture, 2018.

[47] Informaon on hps://www.fa.vutbr.cz/pages/prispe-

vek.aspx?ID=2906&lang=cz

[48] Informaon on hp://en.ccsculpture.org/

[49] Informaon on hps://intbau.cz/letni-skola-2019

[50] E. Adamec, Tradicionalismus v architektuře a udržitelný

rozvoj, Architektura a udržitelný rozvoj, Katedra Architektu-

ry, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, 2018.

[51] R. Adam, M. Hardy, Tradion Today : Connuity in Ar-

chitecture & Society, WIT Press, 2008.

[52] R. Adam, Classical Architecture: A Complete Hand-

book, Viking, 1990.

[53] H. Bush-Brown, Beaux arts to Bauhaus and beyond: An

architect's perspecve, Whitney Library of Design, 1976.

[54] Ch. Butler, Modernism: A Very Short Introducon, Ox-

ford University Press, 2010.

[55] Ch. Butler, Postmodernism: A Very Short Introducon,

Oxford University Press, 2002.

[56] C. Belsey, Poststructuralism: A Very Short Introducon,

Oxford University Press, 2002.

[57] H. Pillai, Linkages in Architecture: Tradional to Mo-

dern. Tradional to Post-Tradional, Amazon Digital Servi-

ces, 2018.

[58] J. Lim, Postmodernism and Its Eects on China, China-

source, 2013.

[59] O. D. Abel, O. Uwakonye, A. Pearl Opoko, The Eect of

CAD on Architecture Students’ Creavity and Enthusiasm,

Department of Architecture, Covenant University, 2016.

[60] P. Pelčák, Kreavita versus řemeslo. Několik poznámek

k výuce architektury. Vuum Brno, 2007.

[61] A. C. Schreyer, Architectural Design with SketchUp: 3D

Modeling, Extensions, BIM, Rendering, Making, and Scrip-

ng, Wiley, 2015.

[62] R. Deutsch, BIM and Integrated Design: Strategies for

Architectural Pracce, Wiley, 2011.

[63] A. Tedeschi, Parametric Architecture with Grasshopper,

Le Penseur, 2010.

[64] Informaon on hp://www.designmag.cz/architek-

tura/61848-masarykovo-nadrazi-v-praze-se-zmeni-dle-

-zahy-hadid.html

[65] Informaon on hps://architecture.nd.edu/acade-

mics-programs/student-work-gallery

[66] H. dEspouy, Greek and Roman Architecture in Classic

Drawings;The Classical American Series in Art and Archi-

tecture, Dover Publicaons, 1999.

[67] Informaon on hps://www.turbocad.com/designcad

[68] Informaon on hp://www.engsw.com

[69] P. F. Aubin, Renaissance Revit: Creang Classical Archi-

tecture with Modern Soware, CreateSpace Independent

Publishing Plaorm, 2013.

[70] Informaon on hps://clasicad.com

[71] Informaon on hps://parametric-architecture.com

[72] R. Congdon, Modeling Architectural Columns in Rhino,

Pluralsight, 2015.

[73] V. Shapiro, Computer-Aided Design, Elsevier, ISSN

0010-4485, 2019.

[74] Informaon on hps://classicist.net/ computer-tech-

niques-for-tradional-design-clasicad-soware-for classi-

cal-design-and-mixed-media-environment-2019

[75] Informaon on hps://klasicista.cz/pocitacove-techni-

ky-pro-tradicni-design

[76] Informaon on hps://architecture.nd.edu

[77] Informaon on hps://www.classicist.org

[78] Informaon on hps://www.intbau.org

[79] R. Scruton, The Classical Vernacular: Architectural Prin-

ciples in an Age of Nihilism, St. Marn's Press, 1994.

[80] M. Horáček, Dějiny architektury jako ateliérová disci-

plína?, Architektonické školství - Mezi uměním a řemeslem.

Ústav architektury, Fakulta stavební VUT v Brně, 2016.

[81] J. Michl, Je ornament anachronismus?, B&P Publishing,

2014.

[82] R. Adam, The 7 Sins of Architects, Adam Publishing,

2010.

[83] J. S. Curl, Making Dystopia: The Strange Rise and Survi-

val of Architectural Barbarism, Oxford University Press,

2018.

[84] M. Horáček, Věda a výzkum v architektuře, Bullen

České komory architektů, pp. 51–52, 2014.

[85] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-

ba-2-2018

[86] R. Scruton, The Aesthecs of Architecture, Princenton

University Press, New Jersey, 2013.

[87] R. Scruton, Beauty, Oxford University Press, 2009.

[88] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-

ba-4-2018

[89] Informaon on hps://klasicista.cz/tradicionalismus-

zakladni-element-pro-konzervasmus-a-novy-klasicismus

[90] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-

ba-2-2019

[91] H. R. Hitchcock, P. Johnson, The Internaonal Style, W.

W. Norton & Company, 1997.

[92] R. Scruton, Art and Imaginaon: A Study in the Philoso-

phy of Mind, St. Augusnes Press, 2015.

[93] Informaon on hps://www.moma.org

[94] E. Rodini, The changing social funcons of art museu-

ms, Smarthistory, 2019.

[95] Informaon on hps://classicist.net/contemporary-c-

lassicism-kingston-2020

[96] Informaon on hps://en.wikipedia.org/wiki/École_

des_Beaux-Arts

[97] Informaon on hps://en.wikipedia.org/wiki/Beaux-

-Arts_architecture

[98] Informaon on hps://princes-foundaon.org/educa-

on

[99] Informaon on hp://engelsberg.intbau.org

[100] Informaon on hps://klasicista.cz/akupunktura-ze-

me-1994

[101] T. Magoulis, D. Krause, A Brief history of the american

arts & cras movement 1887-1930, Two Red Roses Foun-

daon, Museum of The American Arts & Cras Movement,

2018.

[102] W. M. Helburn, Ancient and Modern Ornament, 120

Plates From The Best Masters, Cornell University Library,

1887.

[103] R. N. Wornum, Analysis of Ornament. The Characteri-

scs of Styles. An Introducon to The Study of The History

of Ornamental Art, Chapman and Hall, London, 1879.

[104] Informaon on hps://klasicista.cz/progresivni-re-

seni-dopravy-v-evropskych-mestech-vrstveny-urbanis-

mus-2019

[105] R. Scruton, The Classical Vernacular: Architectural

Principles in an Age of Nihilism, St. Marn's Press, 1994.

[106] G. M. Elrayies, Architectural ornaments in the twen-

ty-rst century: An analycal study, Cies’ Identy Through

Architecture and Arts, 2017

[107] J. Michl, Je ornament anachronismus?, B&P Pub-

lishing, 2014.

[108] J. Ward, Historic Ornament Trease on Decorave Art

and Architectural Ornament, Chapman and Hall Limited,

London, 1909.

[109] H. Shaw, Examples of Ornamental Metal Work. Drawn

and Engraved, W. m Pickering, London, 1836.

[110] J. Ward, The Principles of Ornament, Charles Scrib-

ner's Sons, New York, 1896.

[111] F. E. Hulme F. S. A., Principles of Ornamental Art, Ca-

sell Peer & Galpin, 1875.

[112] Obr. 4a-4g, Mýty a legendy - týdenní sochařské sym-

pozium na střední škole SŠED ve Frýdku-Místku (vedli Emil

Adamec, Vladimír Švidrnoch a Dagmar Soe Molinová),

2012.

[113] Informaon on hp://klasicista.cz/host-dne-2012

[114] Obr. 5a-5d, Tradice a Nový urbanismus - seminář na

Fakultě stavební VUT v Brně (vedli Marn Horáček a Lenka

Tomášová), 2013-2015.

Obr. 5a, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-

myslového muzea v centru Brna. Autor: Petr Švéda, 2015.

Obr. 5b, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-

myslového muzea v centru Brna. Autor: Karolína Řeháková,

2015.

Obr. 5c, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-

myslového muzea v centru Brna. Autor: Jan Vodička, 2015.

Obr. 5d, Návrh tradicionaliscké adaptace brněnské vily Tu-

gendhat dle principů řeckého chrámu Erechtheion. Autor:

Ljubov Subbona, 2014.

Obr. 5e, Aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká

Zhoř: Autor: Thomas Toepfer, INTBAU Czechia.

[115] Obr. 6a-6f, Socha v architektuře - semestrální kurz na

G.T. College v Hongkongu Fakultě stavební VUT v Brně (vedli

Emil Adamec a Lixia Adamcova), 2016.

[116] Obr. 7a-7j, Ornament v architektuře - týdenní

workshop na Fakultě architektury VUT v Brně (vedl Emil

Adamec), 2018.

[117] Obr. 8a-8i, Ornament v architektuře - dvoudenní

workshop v Centru stavitelského dědictví v Plasích (vedl

Emil Adamec), 2018.

[118] Obr. 9a-9e, Přednáška k zahájení workshopu Orna-

ment v architektuře. Guanxi Arts University v Nanningu

(vedl Emil Adamec), 2018.

[119] Obr. 10a-10i, Ornament v architektuře - čtyřdenní

workshop. Guanxi Arts University v Nanningu (vedl Emil

Adamec), 2018.

[120] Obr. 11a-11i, Workshop přírodní barvy na Fakultě ar-

chitektury VUT v Brně (vedla Irena Ráček), 2018.

[121] Obr. 12a-12i, Letní škola klasické architektury a so-

chařství v Račicích na Moravě. Odborné přednášky (vedli

Marn Horáček, Ivo Boháč, Jan Hrubý, Josef Hrabec, Jiang

Bo, Qin Jiang, He Zhenhai, Mo Fujian, Emil Adamec, Lixia

Adamcova), 2019.

[122] Informaon on hps://classicist.net/workshop

[123] Informaon on hps://classicist.net/summer-school

[124] Informaon on hps://classicist.net/symposium

[125] Informaon on hps://classicist.net/courses