EN MÉDIA VÝZKUM DÍLO CV





Výstava tradicionalistického směřování v architektuře a sochařství na
fakultách stavebních, architektury a výtvarných umě
Fakulta architektury VUT, Ústav teorie, 4. patro (29. 11. 2019 - 11. 2. 2020)
Výstava je instalována na chodbě ve 4. patře FA VUT a v prostoru chodby Ústavu teorie. Jsou
vystaveny výsledky tradicionalisticky orientovaných workshopů v Brně, Plasích, Račicích,
Hongkongu a Nanningu. Dřevěmodely tradiččínské architektury, sochařské reliéfy,
prezentačtabule z mezinárodní letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích
vznikly ve spolupráci FA VUT a INTBAU. Kromě architektury a ornamentů sochařských,
jsou vystaveny i ornamenty malířské, vzniklé na workshopu přírodní barvy. Součástí
výstavy je ž článek z letošmezinárodní konference Architektura v perspektivě, který
pojednává o architektonickém navrhování ve stylu tradicionalismu a Beaux-Arts.
© MgA. Emil Adamec, 2019
Původní stav chodby před instalováním výstavy
Současný stav po instalaci výstavy dne 29. 11. 2019
Pohled na instalaci výstavy z druhé strany chodby
Výstava ve vstupu do Ústavu teorie FAVUT s článkem o výuce tradicionalismu na Fakultách architektury
Celkový pohled na výstavu na Ústavu teorie FA VUT
Detail výstavy reliéfy a plakáty z akvarelového kurzu a informace o profesorech z Číny
Kompozice výstavy s plakáty, reliéfy a dřevěnými architektonickými modely - detail
Kompozice výstavy s plakáty, reliéfy a dřevěnými architektonickými modely celkový pohled
Detail dřevěného modelu tradiččínské architektury z provincie Guanxi v jižČíně
Model tradiční čínské architektury a návrh novostavby prvků klasické architektury na zámku v Račicích
Pohled do vstupní části Ústavu teorie na FA VUT s architektonickými modely a prezentačními panely
Detail rozebíratelného architektonického modelu tradiččínské architektury na Ústavu teorie FA VUT
Detail architektonických modelů, výstavních panelů a ornamentů vzniklých na workshopu a letní škole
Detail střechy modelu tradiččínské architektury vystaveném na Ústavu teorie FA VUT
Výstavní prostor s výstavou tradiční architektury a sochařství na Ústavu teorie FA VUT
Vstup do Ústavu teorie FA VUT s instalovanou výstavou výsledků workshopu a letní školy
Detail dřevěného ornamentu vzniklého na workshopu “Ornament v architektuře” v Plasích
Tradiččínské reliéfy pro architekturu a akvarelový kurz z letní školy v Račicích. Ústav teorie FA VUT
Pohled na instalovanou výstavu na Ústavu teorie FA VUT
Ornament pro architekturu malovaný přírodní hlinkou a třešňovou klovatinou. Ústav teorie FA VUT
Ornament pro architekturu malovaný přírodní hlinkou a třešňovou klovatinou. Ústav teorie FA VUT
Tradiččínské reliéfy pro architekturu, vytvořené na letní škole v Račicích. Ústav teorie FA VUT
Tradiční ornament pro architekturu malovaný přírodní hlinkou a třešňovou klovatinou. Ústav teorie FA VUT
Dřevěný model tradič čínské architektury vytvořený na letní škole v Račicích. Ústav teorie FA VUT
Dřevěný model tradič čínské architektury vytvořený na letní škole v Račicích. Ústav teorie FA VUT
Dřevěný model tradič čínské architektury vytvořený na letní škole v Račicích. Ústav teorie FA VUT
Detail hlavy Buddhy vystavené na Ústavu teorie FA VUT
Detail hlavy Buddhy vystavené na Ústavu teorie FA VUT
Ornament pro architekturu malovaný přírodní hlinkou a třešňovou klovatinou. Ústav teorie FA VUT
Detail dřevěného modelu tradič čínské architektury z letní školy v Račicích. Ústav teorie FA VUT
ARCHITECTURE
IN PERSPECTIVE
edited by: MARTINA PERINKOVÁ, SANDRA JÜTTNEROVÁ, LUCIE VIDECKÁ 2019
VYSOKÁ ŠKOLA BÁNSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
11

   
    
    

   
  


Emil Adamec
ABSTRACT:

-
    -










-

KEYWORDS:
ABSTRAKT:-


    
            




  




 

KLÍČOVÁ SLOVA:-
nament;
EMIL ADAMEC, MGA, SCULPTOR,
PHD STUDENT
Brno University of Technology





    
    -
tor, ADAMEC studio Ltd. BA and MgA at

-
nology, Faculty of Architecture. Studied
Landscape Architecture at Mendel Uni-
vesity in Brno. Studied Engineering of
    
-
   -
    

per-

      
 
 
    

Cyprus,
   

Emirates, Bahrain, Italy and India. Author
     


     

-

    -
     
23
th
   
-
    -
   

interna-

-
    
-





th
 
st
  


  
 
2
 
3
 -
   -

       


Leonarda da Vinciho
-
 
       
      -
  
 -


      
 
a Lud-





9

Runner

-

      -
59
liscky postavené, nejkrásnější město světa - Benátky
11
,
dodnes patřící k nejatrakvnějším a nejnavštěvovanějším
městům, které kdy byly postaveny. Ještě na konci 19. sto-
le, se na evropském konnentu vyučovalo a stavělo v du-
chu tradice Beaux-Arts
12
. Francouzská větev tradicionalismu
inspirovala anglické hnu Arts & Cras Movement, které
se v druhé polovině 19. stole úspěšně rozvinulo v USA
a bylo akvní do 30. let 20. stole
13
. Tradicionalismus
ve střední Evropě probíhal v rámci prostoru podunajské
monarchie, kde největší vliv měla vídeňská škola
14
. Histo-
rizující sloh vídeňské okružní třídy architekta Ludwiga von
Förstera významně vskla tvář i dalším evropským městům
a byla nejvýznamnější stavební událos v 19. stole. Princip
okružní třídy v tomto historizujícím slohu byl také uplatněn
v Brně
15
. Předválečnou tradiční Evropou začaly prostupovat
secesní proudy, např. ve Vídni
16
a po první světové válce to
byly navíc moderniscké tendence Bauhausu
17
, kdy začaly
do tradičních měst pronikat moderniscké tendence
18
. Také
v Americe se začala rodit nová názorová plaorma, která
se soustředila zejména na problemaku vysokopodlažních
kancelářských budov, včetně řešení výtahů a klimazace
19
.
Tyto návrhy později výrazně ovlivnily funkcionalismus
20
ve třicátých letech 20. stole a es další různé názorové
plaormy se uplatňují tyto principy dodnes. Prismatem
tehdejší doby, který dal základ vzniku nových názorových
proudů v architektuře
21
, vzdělávacích instucí
17
a staveb-
ních realizací
22
byla skutečnost, že postupné a nenávratné
ovlivnění budoucnos architektonického navrhování bylo
zpečetěno. Na rozdíl od vznikajících teorií o jazyce vzorců
23
,
moderniscké tendence pokračovaly v materiálových ex-
perimentech
24
, stylových dekonstrukcích
25
, blobismu
26
, až
po současné, názorově nejednotné, bezstylové a globální
proudy, formovány ekonomií a polikou
27
. Lokální, tradič-
a vernakulární architektura, klasický architektonický de-
sign a řemeslo byly nahrazeny globalizovanými stavbami
28
.
Mezinárodní styl
29
z dvacátých až třicátých let 20. stole
propagující funkcionalismus
30
a princip "forma následuje
funkci"
19
, jehož zastánci byli zejména Le Corbusier a Lud-
wig Mies van der Rohe
22
se stále objevuje ve většině dnešní
architektonické moderniscké produkci
28
. A to jak na větši-
současných škol architektury a umění
31
, tak ve stavební
praxi
32
. Pováleční postmodernisté se snažili oponovat mo-
dernismu nabídkou alternavy v podobě další netradicio-
naliscké architektury. Krátká epizoda postmodernismu
znamenala kombinování prvků klasické architektury do ne-
přirozeného celku. Vzniklé období od modernismu k post-
modernismu
33
, mohlo být americkou kcí a strategií
34
, jak
legimizovat an-tradicionaliscký vývoj ve společnos.
Ovšem z pohledu tradicionalis
35
, nelze bez slohového
konceptu přidáním dalšího, zejména moderního prvku stav-
bu zlepšit. Ukazuje se, že pokusy o doplňování tradicionali-
scké architektury modernisckými stavbami
36
a materiály,
včetně moderních přístupů v současné památkové péči
37
,
nebo dokonce obhajoba, ochrana a restaurování moderni-
sckých staveb
38
, jsou nevhodné pro budoucnost planety.
Ukazuje se, že není vhodným řešením pokračovat v mo-
derniscké výstavbě, podporovat její vývoj a udržovat při
životě moderniscky postavené budovy a města
39
. Náklady
na stavbu modernisckých budov jsou ve srovnání s tradi-
cionalisckými stavbami mnohem vyšší
40
. Tradicionaliscké
stavby vypadají lépe, než jsou ve skutečnos jejich náklady
a naopak náklady modernisckých staveb jsou větší, než ve
skutečnosvypadají. Je také všeobecně známo, že životnost
modernisckých staveb je počítána v dekádách, kdežto tra-
dicionaliscké stavby jsou stavěny tak, aby sloužily po celá
stale. Aktuální studie potvrzují, že např. životnost moder-
nisckých staveb, postavených z betonu, skla a oceli je 25
let. Dříve nebo později tyto stavby čeká demolice. Toto je
velmi neekologický a neudržitelný trend ve výstavbě. Mo-
lekulární struktura oceli a železobetonu, nemluvě o hliníku
nebo plastech, při změnách teplot vysokou roztažnost,
což způsobuje praskání staveb, zatékání vody a růst plísní.
Toto ovšem nelze říct o tradicionalisckých stavbách, kte-
jsou díky přírodním a osvědčeným materiálům odolné
po stale
41
. Pokračování v tradici a řemesle ve stylu Nové
architektury
39
, Nového klasicismu
42
a Nového urbanismu
43
,
je hledáním cesty k modernímu klasicismu
44
jako alterna-
vy k současným modernisckým proudům. Výuka tradici-
onalismu
45
na vysokých školách
46
, workshopy
47
, sympozia
48
a letní školy
49
jsou přirozenými, udržitelnými
50
a aktuálními
tématy současnos.
TRADICE, MODERNA, NEBO NOVÁ
POSTMODERNA?
Tradicionalismus na rozdíl od modernismu preferuje kon-
krétní sloh v čase a mís
51
. Soustředění se na jeden sloh
se odráží v konečné kvalitě staveb a uniformitě ulic. Pokud
ovšem v dnešním liberálním modernismu může paralelně
existovat přibližně deset patnáct různých myšlenkových
proudů, je zřejmé, že tyto individuální stavby nemohou
utvářet jednolitý celek. Moderniscké proudy se mohou
mezi sebou názorově pronat a vytvářet dojem komplexity
resp. možnos výběru. Faktem ovšem zůsvá, že se jedná o
větší nebo menší počet názorových proudů vzniklých z mo-
dernismu 20. let dvacátého stole. Popsat současnou situa-
ci a směřování architektury, která v globální teorii a losoi
architektonického navrhování existuje, není jednoduché
přesto se ukazuje, že se jedná o tři názorové plaormy. Prv-
plaorma reprezentuje tradici a konzervasmus
52
, která
následuje konkrétní sloh
53
a prezentuje se dnes v podobě
Nového klasicismu
42
. Druhá plaorma je výsledkem vývo-
je modernismu, pocházejícího z 20. let dvacátého stole
17
.
Plaorma modernismu je liberální
54
, nejednotná a nestá-
lá, je roztroušena do mnoha myšlenkových názorových
proudů
55
, které mezi sebou nemusejí být v souladu
56
. Tře
plaorma může být v podobě smíšené obou předchozích
plaorem a kombinuje tradiční a moderní prvky. Může evo-
kovat renesanci nového postmodernismu, nebo přicházet
s ujišťováním, že tradicionaliscké slohy spolu s moder-
nismem se vzájemně doplňují
57
, nebo že dokonce mezi nimi
existuje vzájemná symbióza. Ovšem zkušenost z minulého
stole ukazuje, že tradiční a moderní plaoma jsou spíše
v rokladné pozici, než aby docházelo k jejich zájemnému
souladu. Na druhou stranu v současném globalizovaném
světě dochází k jakési renesanci postmodernismu, kterou je
možné pozorovat v expandujících ekonomikách jako např.
v Indii nebo v Číně
58
. Obskurnos tohoto nového směřo-
vání spočívá v preferencích neúspěšného experimentu
na západě. Dochází m k další devalvaci místních tradic
a kulturního dědictví, které byly odsunuty na vedlejší kolej.
Probuzením se z této situace může znamenat novou rene-
sanci lokálních tradic, lidového řemesla a konzervavních
hodnot, namísto toho, aby byla dána druhá šance novému
globálnímu postmodernismu.
POČÍTAČOVÉ NAVRHOVÁNÍ VE STYLU NOVÉHO
KLASICISMU A VRSTVENÉHO URBANISMU
K dalším aspektům v současném architektonickém navrho-
vání je použi počítače a CAD. Tento přístup může usnadnit
samotný průběh kreslení opakovaných detailů, ovšem také
otevírá novou lozoi v architektonickém navrhování
59
.
Hlavní změnou která s používáním počítače nastala, bylo za-
měnění ručního rýsování ve zmenšeném měřítku za navrho-
vání přímo, v reálné velikosna ploše obrazovky počítače.
S počítačovým navrhováním došlo také k postupnému odci-
zení od tradiční kresby a ručního rýsování výkresů. Tradiční
řemeslo je nahrazováno kreaovitou
60
. V průběhu dalšího
vývoje bylo doplnění počítačového výkresu o prostorové
modelování
61
, později BIM
62
a nakonec parametrické mode-
lování
63
. Tato situace může napomáhat k renesanci nového
postmodernismu. Je také příznačné, že s novým způsobem
navrhování se změnily i samotné propozice navrhování sta-
veb a urbanismu. Ukazuje se, že počítačově navrhované
a pomocí algoritmů vygenerované výkresy, vykazují cizost,
okázalost, strohost a sterilitu
64
, namísto lokálních tradic,
pokory, řemeslné zručnos a uměleckého vyjádření, jakými
disponuje ruční kresba, nebo akvarel
65
. Kromě samotného
přístupu v počítačovém architektonickém navrhování se
dále ukazuje, že tato mechanická tendence je přizpůsobená
použitému soware a může také následovat poslední módu
a nevkus. V tradičním navrhování klasické architektury se
používala ruční kresba a akvarel, které odrážely i budou-
cí řemeslné provedení zrealizované stavby
66
. V současné
nabídce CAD, které by mohly být ručnímu a intuivnímu
kreslení nejblíže, může patřit DesignCAD
67
nebo Power-
Czechia, 2018; N. A. Salingaros, Unied
Architectural Theory: Form, Language,
Complexity, Building Magazine, Czechia,
2018; J. S. Curl, Making dystopia: The
strange rise and survival of architectural
barbarism, Building Magazine, Czechia,
2018.
CADD
68
. Ovšem k vytvoření požadovaného prostorového
efektu při použi počítačů v navrhování klasické architek-
tury může posloužit současný soware pro architektonické
navrhování
69
včetně nadstaveb, nebo nově vyvíjená aplika-
ce ClasiCAD
70
určená pro navrhování klasické architektury
a tradičního designu. Znakem nového postmodernismu v
architektonickém navrhování může patřit modelování ar-
chitektury pomocí algoritmu počítače. Tedy nikoli kontro-
lované navrhování architektonického designu člověkem, se
všemi pocity, které živá bytost disponuje, ale návrh je vytvá-
řen pomocí CAD a počítačem generovaných algoritmů, tj.
strojem v podobě výstupu tzv. parametrické architektury
63
.
Takto navržené a prefabrikované stavby v podobě různých
blobů nesou pojmenovávání jako organická architektura.
Přitom s organičnos tyto stavby mají pramálo společné-
ho. Zvětšení malého organického tvaru, například rostliny
nebo zvířete, nemůže suplovat organičnost původní, jako u
Obr. 1.: Počítačové techniky pro tradiční design: Clasicad - soware pro klasický design a smíšené designerské prostředí (Zdroj: Emil Adamec, 2018).
ornamentálních, fraktálních a členitých detailů stavby. Tyto
sowaronástroje aplikace Rhinoceros a Grasshopper, pů-
vodně vyvinuté ke generování parametrické architektury
71
,
lze přizpůsobit k tradicionalisckému navrhování klasické
architektury
72
, podobně jako u aplikace Revit
69
, nebo dal-
ších nástrojů
70
. Použi počítačů a CAD v současném archi-
tektonickém navrhování je dnes zcela běžnou a plnohod-
notnou umělecko-technickou disciplínou
73
. Kromě tradiční
kresby, akvarelu a ručně vyráběných prostorových modelů,
může architektonické navrhování ve stylu Beaux-Arts být
doplněno navrhováním pomocí počítače, CAD, BIM a pro-
storovým digitálním modelováním
74
. Je skutečnos, že na-
prostá většina architektonického soware je navržena pro
potřeby modernisckého navrhování. K používání počítačů
pro navrhování ve stylu tradicionalismu je vhodné, aby pro
vybraný soware existovalo dostatečné množství nadsta-
veb a knihoven zaměřených na tradicionalismus, popř. aby
61
tuře
42
a Nového urbanismu
43
. Architektonické školy takto
orientované, mohou nabídnout mnohem rozsáhlejší škálu
vzdělání pro studenty architektury, kteří budou v budouc-
nos disponovat širšími znalostmi tradičního navrhování a
mohou nabídnout přirozenou alternavu k moderniscky
orientovaným projektům. Architektonické školy zaměřené
výhradně na modernismus, které neumožní z různých důvo-
rovnocennou výuku tradicionalismu, logicky nemohou
konkurovat školám, které naopak alternavu tradicionalis-
mu umožní. Pokud by navíc došlo ke znovuotevření výuky
architektonického stylu Beaux-Arts
45
, který byl vytlačen
modernisckými tendencemi, vzniklými po první světové
válce, tak m lépe, protože o to více by byla renesance tra-
dicionalismu přirozená. Skutečnost, že z architektonických
škol budou vycházet mimořádně připravení architek, zvýší
zájem investorů o tradicionalisckou architekturu a urba-
nismus, a zejména o styl Nového urbanismu
43
. Že zájem
o tradicionalismus skutečně existuje, dokládají i existující
instuce a jednotlivci, kteří tradicionalismus podporují a
propagují. Například Instut klasické architektury a umění
v New Yorku
77
mnoho poboček a těší se velké pozornos
v mnoha státech USA. Existuje také zájem celosvětový. Me-
zinárodní síť pro tradiční stavbu, architekturu a urbanis-
mus, se sídlem v Londýně
78
má v současné době přes 6 000
členů z více než 100 zemí. Kromě zmíněné pobočky ve Velké
Británii jsou ustanoveny další akvní pobočky ve 33 zemích
světa
78
. Kromě řízené výuky tradicionalismu na univerzitě
Notre Dame také začínají vznikat na dnešních školách archi-
tektury tradicionaliscky zaměřené workshopy, sympozia a
letní školy. Ukazuje se, že zapomenutá tradice Beaux-Arts,
která dominovala na evropských architektonických školách
a prožívá dnes svou renesanci v USA, se opět vrací na ev-
ropskou půdu. Ukazuje se také, že domnělé celebrity sou-
časného globálního modernismu nemusí být nutně spásou
architektury, nebo důvodem k jejich následování. Zdá se, že
nastavená dogmata současného modernismu, spolu s jejich
stoupenci, nemohou být všeobjímajícími pravidly, a to bez
ohledu na to, jakkoli jsou celebrovány nebo obhajovány
79
.
Tradicionaliscké architektonické navrhování, které v minu-
los navazovalo na předchozí generace a stále i dnes nava-
zuje na klasická učení, pokračuje ve stylu nové tradice. Ov-
šem v současném většinovém a dominujícím akademickém
prostředí, původní tradicionalismus změnil svou prakckou
funkci a přesunul se do roviny historie architektury, památ-
kové péče a ochrany kulturního dědictví
80
. Modernismus v
současném architektonickém školství, architektonické praxi,
v komorách architektů a ve stavebních předpisech odsunul
tradicionalismus na vedlejší kolej a vyřadil jej z výukových
osnov akreditovaných škol. Přestože se jedná o nerovnou
a neférovou hru, protagonisté tradicionalismu, věrni svým
idejím a tradici, zaujímají stanovisko korekvní empirie. A
to jak v rovině navrhování
81
a posuzování
82
, tak v popisování
historických skutečnos
83
.
VĚDECKÉ METODY V TEORII TRADICIONALISTICKÉ
ARCHITEKTURY A POUŽITÍ V PRAXI
Další empirickou metodou je posunu teorie architektury a
architektonického navrhování do vědecké roviny
84
. Podob-
ně jako je tomu v ostatních vědeckých oborech, i v architek-
tuře je možné měřit její kvalitu pomocí fyzických, lékařských
a biologických metod. Filosoe komplexity sjednocené te-
orie architektury
85
vychází z jazyka vzorců
23
. Neupřednost-
ňuje tradicionalismus a klasicismus pouze z lozockého a
esteckého hlediska
86
, nýbrž zaujímá pozici vědeckou. Svá
zjištění získává pomocí fyzických, lékařských a biologických
měření, na základě kterých vykazuje měřitelné a ověřitel-
výstupy. Kromě empirických postupů dochází také k
významnému posunu v rovině lozocké a estecké. Krása
stavby se může opět stát důležitým faktorem, který bude
zastupovat a obhajovat hodnotu navržených a postavených
staveb. Přítomnost krásy
87
a kvality uměleckých děl může
být stejně úměrná jako přítomnos krásy a kvality architek-
tury a urbanismu. Použim stejné metody měření jak pro
architekturu, tak pro umělecká díla můžeme stylově a kva-
litavně sjednot obě od sebe neoddělitelné složky - archi-
tekturu a sochařství (včetně ornamentu). Je to tedy tradice
a stalemi prověřené hodnoty, které mohou určovat kvalitu
staveb. V tomto kontextu může svou podstatou tradicio-
k tomuto účelu byl vyvinut konkrétní soware určený pro
tradicionalisty70. Principy Beaux-Arts, pokud se budou opět
vyučovat, pravděpodobně budou také používat tradiční
techniky a počítačem podporované projektování (CAD). V
takovém prostředí smíšených médií se očekává, že výsledek
bude orientován například na klasickou architekturu. Pro
tento účel by měly být přizpůsobeny specické nástroje,
používané pro tradiční design. Tradiční kresba, malba a
modelování ze sádry by se měly dále předávat digitálním
médiím podporovanými spojnicemi. Fyzický návrh zpraco-
vaný ve 2D a ve 3D bude naskenován a použit v digitálním
prostředí. Pro tento účel budou použity specické doplňky a
nadstavby pro každou aplikaci, která bude spojovat tradiční
a digitální designerské techniky. Dalším krokem je vytvoření
konkrétní aplikace, která bude speciálně vyvinuta pro tra-
diční a klasický design. Ve výuce tradicionalismu Beaux-Arts
by měly být zařazeny teorecké a prakcké disciplíny, zamě-
řené na použi uměleckých řemesel v tradicionalisckém
designu, ve stylu Nového klasicismu, v kombinaci se sou-
časnými počítačovými technologiemi. Dále by měla být vy-
tvořena znalostní báze k zvládnu a programování tradicio-
naliscky orientovaného počítačového soware, s využim
současných počítačových technik a doplňků pro tento nový
typ soware (Clasicad), a vyvinutého speciálně pro klasic-
ký design nebo pro stávající soware, například Designcad,
Sketchup, Revit, Archicad, Vectorworks, Rhinoceros, FormZ,
Solidworks, Cinema4D, 3ds Max, Modo, Lightwave, ZBrush,
3D Coat atd. V kombinaci s tradičními sochařskými techni-
kami, jako je modelování sádrového ornamentu, řezbářství
nebo kamenosochařská praxe pro architektonické prvky,
nabízí širokou škálu využi pro architekty, designéry a so-
chaře. Pro tento projekt by měl být použit zejména soware
Designcad a Autocad, Sketchup, Revit, Archicad, Cinema 4D,
Rhinoceros, Zbrush a Solidworks. Výsledkem tohoto proce-
su je propojený, kreavní ekosystém, od návrhu, vizualiza-
ce, virtuální prezentace a prefabrikace tradicionalisckého
designu, ve formě akreditovaných disciplín tradicionalismu
a Nového klasicismu, na státních vysokých školách architek-
tury, designu a umění
75
.
DŮVOD K OBNOVĚ TRADICIONALISMU
A BEAUX-ARTS
Návrat k tradicionalismu a konzervasmu
76
v architektonic-
kém navrhování je alternavou k současnému modernis-
ckému navrhování. Stalemi prověřená architektonická
tradice jsou klasický řád, symetrie, řemeslo, sochařství a or-
nament. Jsou neoddělitelnými, nadčasovými a stálými hod-
notami v architektuře. Bez těchto složek se díla architektury
stávají obyčejnými ulitárními stavbami, s designem po-
dobným módě, bez trvalých a stylově nadčasových hodnot.
Vyřazení klasického řádu, řemesla, sochařství a ornamentu
z architektury - je doménou současného architektonického
navrhování. Nedostatečné vzdělání a profesní nepřiprave-
nost architektů, díky dominantnímu modernisckému smě-
řování výuky, je jedním z negavních dopadů na architekto-
nickou profesi. Avšak teprve tehdy, kdy takto nepřipravení
absolven škol architektury dostanou možnost realizovat
stavby, jsou důsledky znát v celém rozsahu. Katastrocký
stav modernismem zničených měst v současnos je toho
důkazem. V současné době téměř v každém městě jsou uli-
ce a náměs trvale poškozeny modernisckými stavbami,
nebo rozšířenými ulicemi kvůli dopravě. Existuje snad -
jaký důvod nebo rozumné vysvětlení pro to, aby dominant-
výuka modernismu pokračovala bez žádných omezení a
výuce tradicionalismu nebyl dán žádný prostor k rozvoji?
Pokud se výuka klasické architektury, jako alternavy k
modernismu, prakkuje např. na škole architektury Univer-
zity Notre Dame v USA
74
, proč by tomu tak nemohlo být i
na ostatních školách architektury? Paralelou k této otázce
může být situace ve studiu medicíny. V Evropě a západním
světě je na lékařských vzdělávacích instucích umožněno
pouze studium západní medicíny. Pokud ovšem se podívá-
me na lékařské vzdělání v Číně, tak na vysokých lékařských
školách je kromě studia západní medicíny také zahrnuto
studium tradiční čínské medicíny. Podobná forma vzdělává-
může existovat i na školách architektury, kdy by souběž-
s výukou modernisckých tendencí mohl být vyučován
tradicionalismus v podobě Nového klasicismu v architek-
nalismus vytvářet smysluplnost by a krásnější svět
88
. Idea
renesance tradicionalismu, jako základního elementu pro
rozvoj konzervavní lozoe a umělecko-technických tra-
dičních řemesel je rozložena do osmi základních disciplín:
sochařství, designu, architektury, školství, malířství, loso-
e, urbanismu a hudby. Tyto základní pilíře tradicionalismu
mohou být dále propojeny s dalšími součástmi. V sochařství
by mělo být zavedeno opět řemeslo, jako znalost práce s
kamenem, cihlou, štukem a dřevem. V sochařství by mělo
také dojí k návratu znalos detailů pro architekturu, jako or-
nament, reliéf, socha, polychromie, freska, mozaika a dře-
vo. Monumentální sochařství by mělo být znovu navráceno
tradicionaliscké architektuře. Tradiční sochařství by mělo
být neoddělitelnou součás architektury a také by měly být
použity digitální technologie pro tradiční formy. Sochařství
by mělo být o skulptuře, tedy dílem z kamene, dřeva, popř.
kovu, zhotoveného skulpvním procesem. Sochařství by
nemělo být zaměňováno se současnými instalacemi a kon-
ceptuálním uměním. Podobně jako v hudbě, také v sochař-
ství by měl zaznívat rytmus, tvar, zabarvení nebo kontrast.
Ulice a náměs by měly být doplněny sochami a fontánami.
Fasády domů by měly být doplněny štuky, reliéfy a socha-
mi. S architekturou by sochařství mělo tvořit neodělitelný
vztah. Tradiční sochařství by mělo být úzce spojeno s de-
signem, výrobou hudebních nástrojů nebo kovářským ře-
meslem. Design by měl být uměleckým dílem, ve kterém by
mělo být snadné rozeznat jednotlivé funkce designu. V de-
signu by měly být používány hodnotné, trvanlivé a kvalitní
materiály, jako kov, dřevo nebo sklo, nikoli plasty. Dobrý tra-
diční design by měl být alternavou pro současnou módu
a funkcionalismus. V designu by měly být opět navrhovány
tradiční prvky, jako např. kapesní hodinky, tradiční oblečení,
nebo klasický design automobilů. Do nadčasového designu
by měl opět vstoupit řád a esteka. V architektuře by design
měl plnit důležitou roli, např. v designu nábytku, dveří, oken
nebo použim tradičního kovářského řemesla. V architek-
tuře by měly být propojeny jednotlivé umělecko-technické
disciplíny, které by dle principu Beaux-Arts vytvářely spo-
lečný sloh a společné směřování. Do architektonické pro-
fese by měly být zařazeny workshopy, předměty tradičních
řemesel, spolupráce s památkovou péčí a s dalšími orga-
nizacemi, které tradicionalismus propagují. Akreditovaný
obor tradicionalismu a Nového klasicismu by měl být samo-
zřejmos na každé škole architektury. V architektonickém
školství by mělo být podporováno řemeslo a tradice. Školy
architektury by měly spolupracovat se školami výtvarných
umění na základě principů Beaux-Arts. Letní školy klasické
architektury a sochařství by měly probíhat každoročně. Ve
výuce by měla být denována hierarchie Mistr - učitel - žák.
Měl by být obnoven fenomén stavebních hu. V malířství
by měl být dán větší důraz na tradiční esteku a soustředě-
ní na závěsnou malbu, fresku a mozaiku. Akvarelová malba
by měla být základním malířským a architektonickým -
diem, ve spojení s digitálním malířstvím. Sakrální malířství
by mělo být zapojeno do losockých úvah. Konzervavní
losoe spolu s tradicionalismem by měly být adekvátně
podporovány, stejně jako vztah s klasickou hudbou, vědou a
matemakou. Znovu by mělo hrát úlohu v umělecké tvorbě
náboženství a spiritualita. V urbanismu by se mělo navrá-
t k pomalému pohybu pěších. Automobilová doprava by
měla být vedena pod zemským povrchem, v podobě rychlé
a bezbečné dopravy. Ve výstavbě by měl být ukončen kon-
cept výškových solitérních budov a nahrazen nízkopodlažní
hustou zástavbou. Sídelní kaše by měly být nahrazeny No-
Obr. 2.: Tradicionalismus - základní element pro konzervasmus a nový klasicismus, 2018 (Zdroj: Emil Adamec).
63
vým a vrstveným urbanismem. Do ulic a náměs by se mělo
vrát znovu lidské měřítko. Hudba by měla být smysluplná,
stejně jako by měla být smysluplná doprava ve městech.
Rozdíl mezi hranou a reprodukovanou hudbou by měl být
více patrný. Spojení tradičních a digitálních forem s hudbou
a klasická hudba by měla být vyučována na školách archi-
tektury
89
.
DYSTOPIE MODERNISMU A MUTACE TRADIČNÍHO
UMĚNÍ
Dystopie modernismu, nestojící na realných základech,
může naopak vytvářet disharmonii, nebo dokonce archi-
tektonické barbarství
90
. V minulos byly sloh, řád, prová-
zanost se sochařstvím, ornamentem a řemeslem nedo-
tknutelnými. Dnešní architektura a umění s minulos
pramálo společného. Od konce 1. světové války byly kromě
architektury i ostatní obory lidské činnos vydány napospas
modernisckým tendencím. Roztříštěná tendence mnoha
modernisckých názorových proudů se během jediného
stole vyvinula v nekonkrétní mezinárodní a globalizující
styl
91
. Lokální různorodost architektury se vlivem moderni-
smu vytrácí. Tradiční umění
92
, které bylo vždy součás tra-
dicionaliscké architektury (Beaux-Arts), zmizelo z povrchu
zdí staveb, zmutovalo do formy podivných objektů, které
později začaly zaplňovat moderní galerie
93
, jež do doby
neexistovaly a které dnes nacházejí nové sociální funkce
94
.
Na druhou stranu nově vzniklé stavby, oproštěné od všeho
ornamentálního, členitého a sochařského, začaly svévolně
vznikat a ničit původní zástavbu ve městech a v krajině.
DOTAZOVÁNÍ ŠKOL ZDA UČÍ TRADICIONALISMUS
Na současných školách architektury není obvykle deno-
ván žádný konkrétní sloh. Nejsou nastavena žádná pravidla,
sjednocující losoe školy a pochopitelně ani žádný smys-
luplný výstup
60
. Výsledkem tohoto nesměřování je všudy-
přítomný chaos, inspirující se všemožným povrchním, tolik
příznačný pro dnešní uspěchanou dobu. Modernismus vy-
cházející z osvícenecké losoe, je opakem tradicionalismu,
kořenícím v názorovém konzervasmu. K tomu, abychom
se dopátrali důvodů a zdrojů modernisckého směřování v
architektonickém školství, směruje edstavovaný výzkum.
Nejdříve je zapotřebí zpracovat seznam všech existujících
škol a kromě jejich historie také zmapovat jejich geograc-
kou polohu
31
. Dalším krokem (dle dostupných informací) je
seznámení se s podrobnou historií jednotlivých škol a ana-
lýza pozivních příkladů jejich vývoje, zejména jedná-li se o
navazování na místní a lokální tradice. Z dostupných archívů
lze dále zjist úspěšná období dotazovaných škol a jejich
absolventů. Pozornost by měla být věnována zejména po-
slednímu období tradicionalisckého navrhování do začát-
ku, resp. do konce první světové války. Na základě získaných
kontaktů na jednotlivá oddělení škol následuje zkontakto-
vání a oslovení s dotazem, jestli se na konkrétní instuci
vyučuje tradicionalismus. Důležité je přitom zjist, jestli
se jedná o předmět z dějin architektury nebo z památkové
péče, které jsou přítomny téměř na kažškole architektu-
ry
80
, nebo jestli se skutečně jedná o samostatný, prakcky
orientovaný obor Nového klasicismu
95
. Příkladem k posou-
zení, jestli se jedná o výuku Nového klasicismu, mohou po-
sloužit osnovy na škole architektury Univerzity Notre Dame
v USA
76
, od roku 1989 cílené k výuce klasické a tradicionalis-
cké architektury. Další specializací je napojení této školy na
její pobočku v Římě pro bližší studium klasicismu a principů
Vitruvia, Palladia a Vignoly. Vyučovaným architektonickým
stylem na této škole je Nový klasicismus
42
a Nourbani-
smus
43
. Hlavní inspiraci současné americké školy Notre
Dame můžeme hledat v pařížské škole tvarných umění
(École des Beaux-Arts)
96
. Stejnojmenný název (Beaux-Arts)
nesl také akademický architektonický styl
97
vyučovaný na
této škole od poloviny 19. stole do první třeny 20. stole.
Na této pařížské škole také studovali budoucí prominentní
američní architek jako Henry Robson Richardson, John Ga-
len Howard nebo Daniel Burnham. Revoluční událos v roce
1968 ve Francii separovaly oddělení architektury od školy a
denivně ukončily její tradicionaliscké směřování. Nově
(2019) vzniká magisterský kurz klasické architektury (sou-
časného klasicismu) na kingstonské akademii výtvarných
umění v Londýně
95
. Je otázkou, kolik z více než dvanác
set škol architektury a umění
31
bude reagovat na podnět,
zda vyučují tradicionalismus. Dalším krokem je dotazování
učitelů a studentů oslovených škol, zda a v jakém rozsahu
by měli zájem, anebo byli ochotni výuku tradicionalismu na
své instuci otevřít. Pokud by se nejednalo přímo o otevře-
akreditovaného oboru tradicionalismu, tak by se mohlo
jednat o konání workshopu
98
nebo letní školy
99
v rámci jed-
notlivých škol. Vzdělávací programy tradicionalisckého za-
měření mohou zaujmout jednotlivce z řad učitelů, studentů
a prakkujících architektů. Nalezení seberealizace v některé
tradiční disciplíně nebo uměleckém řemesle, může naplnit
a zaujmout i moderniscky orientované jedince, protože vy-
cházet z tradice je člověku přirozené.
UVĚDOMĚNÍ SI VLASTNÍCH TRADIC A ŠÍŘENÍ
OSVĚTY
Do jaké míry se podaří realizovat tyto akvity, záleží nejen
na otevřenos, ale zejména na zájmu a vstřícnos jednot-
livých osob. Pokud by se podařilo realizovat první ročník,
na začátku by se pravděpodobně nejednalo o velké skupi-
ny, ale spíše o osvětovou činnost pro jednotlivce. Později, v
dalších ročnících, může dojít k vytvoření tradice v opaková-
workshopů a letních škol (každoročně, bienále, trienále
atd.). Ukazuje se, že každá tradice vzniká akvitou několika
zapálených jednotlivců, kteří vlastním přičiněním mohou
být příkladem pro ostatní. A pokud příklad osloví další, vzni-
situace, že zájem jednotlivce vzroste na zájem skupiny,
později regionu a nakonec může přerůst v zájem celostát-
ní. Uvědomění si vlastních kořenů, regionálních tradic a
poselství předků prostřednictvím řemesla je jednou z mála
možnos, jak chránit tradici a kulturní dědictví pro další ge-
nerace. Dalším důležitým předpokladem k získání movace
je uvědomění si vlastní pozice v oblas architektury a její
nadčasovos. Získané odpovědi z jednotlivých škol mohou
posloužit dále ke stasce o budoucím směřování architek-
tonického oboru, popř. předvídat budoucí vývoj architektu-
ry a urbanismu v konkrétních městech.
GLOBÁLNÍ PROJEKT AKUPUNKTURA ZEMĚ
Šíření osvětové činnos a nová renesance tradicionalismu
je jednou z možnos, jak zařadit školy a prakkující archi-
tekty do globálního kontextu. Ovšem ne ve smyslu globali-
zace architektury samotné (tedy situace, kterou způsobuje
moderniscká architektura), ale ve smyslu propojení lokální
a regionální architektury do globální sítě. Tato síť může ak-
vovat léčivé účinky na základě antropologicky propojené
planety pomocí imaginární geomagnecké globální sítě. A
pokud existuje skutečnost, že pomocí akvace globální sítě
může dojít i ke zvýšení kvality života, může být lokální roz-
měr propojen s rozměrem globálním, resp. k porozumění,
že planeta Země může fungovat jako jeden živý a celistvý
organismus. Globální projekt Akupunktura Země
100
, který
navazuje na starodávné učení o geomagnecké podstatě
planety Země, je paralelou k lékařské akupunktuře člověka.
Pokud výuka klasické architektury je alternavou k názoro-
vým proudům modernismu a úspěšně se vyučuje na ško-
le architektury Univerzity Notre Dame v USA
76
, tak tento
model je možný i na ostatních vzdělávacích instucích, bez
ohledu na jejich současné moderniscké směřování. Vý-
zkum vztahu architektury a sochařství před první světovou
válkou a jeho proměny po roce 1918 je předmětem několika
studií
101
. Následná renesance architektonického navrhování
ve stylu tradicionalismu a architektonického stylu Beau-
x-Arts je novou renesancí, novým klasicismem a novým
urbanismem. Workshopy zejména v malých skupinách se
ukazují jako nejvhodnější způsob, jak se naučit a diskuto-
vat problemaku daného oboru intenzivněji, než je tomu
u přednášek podobného zaměření. K tradičním umělec-
ko–technickým postupům spojených s tradicionalisckým
navrhováním (skica, trasovací kresba, akvarel, 3D papírový
model, sádra pro kamennou a štukovou předlohu, hlína pro
bronz a keramiku apod.) se připojuje aplikování nejnovějších
počítačových technologií, které spolu s tradičními technika-
mi vytvoří smíšené tvůrčí prostředí, jako 3D skenování, di-
Obr. 3.: Globální projekt Akupunktura Země (Zdroj: Emil Adamec, 1994).
gitální modelování a virtuální realita. Tím se mohou rozšířit
digitální designerské techniky pro tradicionaliscký design
a prostředí pro smíšené designerské navrhování
74
. Globální
projekt Akupunktura Země je založen na geomagnecké sí
vzájemně propojených bodů do uceleného globálního sys-
tému. Na vybraných místech jsou realizována permanentní
sochařská díla, které vznikly na sochařských sympóziích. Ak-
vace by měla probíhat prostřednictvím sochařských parků,
kde jednotlivé kamenné, dřevěné a kovomonumentální
sochy mohou mít podobnou funkci jako akupunkturní jehly
v tradiční čínské medicíně. Jednotlivé body korespondují s
ostatními jak po povrchu Země, tak jsou umístěny v anpo-
dech, tj. imaginárně pronají zemské jádro
100
.
VÝZNAM ORNAMENTU V ARCHITEKTUŘE
A URBANISMU
Ornament je nedílně propojen s tradicionalismem, kde za-
stupuje významnou a nenahraditelnou roli
102
. Analýzy orna-
mentů v minulos dokazují jeho význam v architektuře
103
.
Kompozice tradicionaliscky orientované architektury s
ornamentem též pozivní vliv na urbanismus (Nový a
vrstvený urbanismus). Vrstvený urbanismus je kromě jiného
i navrhovaným progresivním řešením dopravy v evropských
městech. Analyzuje možnos segregace a vize do budouc-
nos
104
. Hus zastavěné ulice s nízkopodlažní zástavbou
tradičních budov s ornamenty vykazují vysoký stupeň kom-
plexity a živos města. Ulice jsou centrálním elementem ve-
řejné architektury, kde se lidé setkávají, socializují a uzavírají
65
dohody. Ulice jsou nejdůležitějšími ze všech veřejných pro-
stranstvích. Nejsou pouhými spojnicemi z jednoho bodu k
dalšímu a prostředek, ale cíl sám o sobě. Tradiční ulice jsou
opakem konceptu spojnic mezi vzdálenými, solitérními stav-
bami, obklopenými zelení, jak propagují modernisté. Kon-
cept nových dopravních spojnic bez existence ulic tradič-
ních, ulice degraduje. Dobré ulice mají škálu různých funkcí,
kde se míchají nákupní místa s pracoviš, kulturními ins-
tucemi a rekreačními příležitostmi. Ulice ohraničují fasády
domů a vytvářejí pocit sounáležitos
105
. Ovšem aby ulice
vytvářely funkci veřejného místa, měly by splňovat několik
podmínek. Především by jednotlivé stavby měly směřovat k
chodcům, kde ornamentální a členité fasády vytvářejí pocit
harmonie. Vzhledem k současným trendům ve výstavbě,
kde moderniscké stavby jsou doslova nepřátelské k orna-
mentu, má tradicionalismus nezastupitelné místo v utváře-
kvalitního životního prostředí a vitality měst. Přeste je
ornament tradicionalisty pokládán za jeden z nejhodno-
tějších esteckých a stavebních prvků v architektuře, jsou
dnes tyto techniky, pod vlivem současného modernisc-
kého odmítavého postoje, téměř zapomenuty
35
. Akreditace
tradicionalismu na státních a soukromých školách je aktuál-
a stále otevřené téma. Výuka ornamentu na školách je
klíčová k navrácení tradicionalismu do výuky a do běžného
života
106
. Ornament neslouží jako pouhá dekorace k ozdo-
bení exteriéru a interiéru budov, jak je někdy mylně pre-
zentováno, ale je jedním ze základních kompozičních prvků
architektury
107
. Ornament je potřebný k dotvoření sloupů,
architrávů, balustrád
108
, oken, dveří, kovaných prvků
109
atd.
Absence ornamentu degraduje architekturu na pouhou fy-
zickou stavbu bez dalšího významu. Bez esteckých detailů,
které ornament reprezentuje, nelze navrhovat ani kvalitní
interiér a exteriér budovy, ani uspokojivý vzhled ulice, či do-
konce celkový estecký vjem města. Ornament se objevuje
nejen ve stavbách, ale i v designu, nábytku nebo v módě.
Principem ornamentu je jeho neoddělitelná součást archi-
tektury
110
. Dalším principem ornamentu je jeho úloha v po-
době uměleckého díla
111
. V mnoha případech je ornament
přímou součás designu (např. sochy atlasů vyrůstající z or-
namentálního základu budovy a podpírající její vstup). Také
u drobnějších předmětů je ornament zastoupen ve formě
estecké a prakcké funkce (např. jídelní příbory apod.). Or-
nament může být vytvořen z kamene, dřeva, kovu, omítky,
hlíny apod. Může se jednat o malbu, kresbu, sgrato atd.
U ornamentu estecká funkce převažuje nad naravitou.
Opakování ornamentu následuje daná pravidla a předlohu.
Ornament není samostatný subjekt, nýbrž vyžaduje nosnou
matrici, v případě architektury zeď, omítku, kamenný sloup,
dřevěnou konstrukci, v interiéru nábytek, vitráž, koberec,
záclony atd. Ornament se objevuje též v kovaných mřížích,
na hlavicích sloupů, na zábradlích atd. Počátky ornamentu
můžeme hledat v paleolitu, kde byl ornament spojován s
estekou šperků, jeskynními malbami a předměty denní
potřeby (keramika, nástroje, oděvy atd.). Později, zejména v
architektuře, dochází k soustavě ornamentů – ornamence,
která se váže na určitá časová období, výtvarný styl nebo
činnost s ornamentem spojenou. Ornamenty dělíme podle
časového období, tématu, aplikace, objektů atd. Architek-
tonický ornament spojuje stavbu, umění a řemeslo v jeden
celek.
ODBORNÉ WORKSHOPY A LETNÍ ŠKOLA KLASICKÉ
ARCHITEKTURY A SOCHAŘSTVÍ
Na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně
byl spolu s konanými workshopy představen v rámci výu-
ky povinně volitelný předmět
45
, který by mohl být součás-
 celého budoucího studijního oboru. Výuka ornamentu
a její postupné zavedení do školních osnov předpokládá
zapojení i dalších uměleckých a architektonických disci-
plín. Ornament je neoddělitelně spojen s tradicionaliscky
orientovanou architekturou. Ornament svou přítomnos
architekturu oživuje a dává nadčasový vzhled. Proto by
výuka měla být celostní, aby byly zastoupeny i ostatní čás
designerských postupů. Nabízí se, aby tato tradiční mezio-
borová vazba byla dodržena i v současném navrhování. Or-
nament stavbu zkrášluje a přidává jí na hodnotě. Ornament
je rozměrově nejmenší, ovšem estecky nejexponovanější
detail celé stavby. Proto má mít ve stavbě významné místo.
Dodržování geometrie ornamentu, symetrie, jeho opako-
vání a tradičních řemeslných postupů při jeho zhotovení je
stejně důležité, jako jeho instalace do prostoru a navázání
na ostatní prvky stavby (dveře, okna, krb, sloupořadí apod.).
Odbornému sochařskému a malířskému workshopu Orna-
ment v architektuře na Fakultě architektury VUT v Brně a
partnerských pracovišch v roce 2018 předcházely akvity
spojené s edukací studentů na středních uměleckých a ře-
meslných školách. V roce 2012 se jednalo o první sochařské
sympozium Mýty a legendy, na půdě Střední školy elekt-
rostavební a dřevozpracující ve Frýdku-Místku. Cílem této
akce bylo položit základy umělecké tradice a díla, která se
na škole v průběhu sympozia vytvořila, jsou součás expozi-
ce studentů dřevozpracujících oborů. Výsledkem sympozia
bylo zkompletování tří evěných soch - tradičních včelích
úlů. Na workshopu byly také vyřezávány intarzované židle
a ukázka restaurování historického nábytku. Na sympoziu
také proběhla tvorba sochařských děl a enkausky. Studen-
se při práci na sochách naučili používat sochařské dláto,
paličku, pilku, tradiční technologii spojování eva a ruční
řemeslné práce, které se prakkovaly v minulos. Studen-
si sympoziem doplnili znalos o umělecké stránce dře-
vařského oboru.V rámci sympozia proběhla taký výstava a
přednáška
112, 113
.
Obr. 4.: První sochařské sympozium na SŠED ve Frýdku-Místku (Zdroj: Emil
Adamec a Televize POLAR Ostrava), 2012.
V letech 2013 - 2015 probíhal na Fakultě stavební VUT v
Brně seminář Tradice a Nový Urbanismus. Seminář byl sou-
středěn na výuku tradicionalismu, kde studen zpracovali
několik návrhů pro proluku vedle Uměleckoprůmyslového
muzea v centru Brna. Dále výsledkem semináře byl návrh
tradicionaliscké adaptace brněnské vily Tugendhat dle
principů řeckého chrámu Erechtheion. Další akvitou je
aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká Zhoř
114
.
V roce 2016 proběhl na střední škole G. T. College v Hongkongu
semestrální kurz Socha v architektuře. Odborného kurzu se
zúčastnilo 24 studentů. Studen se učili technikám tradiční-
ho a digitálního sochařství, osvojili si tvorbu modelování ze
sádry na individuálních projektech sochy v měřítku 1:10 pro
konkrétní architekturu v Hongkongu. Studen modelovali
gurální plasku inspirovanou řeckou a čínskou mytologií.
Vybrané stavby byly tradiční čínské chrámy a stavby evrop-
ské koloniální architektury. Kromě modelovacích technik si
studen také procvičili kresbu tužkou konkrétního projektu
sochy. Workshopy nabídly studentům seznámení se s tra-
dičními řemeslnými technikami v sochařství v architektuře
a urbanismu
115
.
V roce 2018 proběhly na fakultách architektury a sochařství
čtyři odborné workshopy. Na dvou workshopech, na Fa-
kultě architektury v Brně a Fakultě architektury a umění v
Nanningu, studen modelovali ornamenty ze sádry. První
Obr. 5.: Tradice a Nový urbanismus, seminář na Fakultě stavební VUT v Brně. Aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká Zhoř. (Zdroj: Marn Horáček,
Lenka Tomášová, Thomas Toepfer. INTBAU Czechia), 2013 - 2015.
67
Obr. 6.: Semestrální kurz Socha v architektuře na G. T. College v Hongkongu.
(Zdroj: Emil Adamec, Lixia Adamcova), 2016.
účastníci mohli vyzkoušet nejen volnou tvorbu, ale také tra-
diční ornament. Jednalo se o malbu na papír, dřevo, plátno,
hliněnou omítku, keramiku apod. Používali se vlastnoručně
namíchané nátěry s hliněnýni pigmenty a pojivy, jako jsou
kasein, žitná mouka, vaječná tempera, ešňová klovana
atd. Kromě procvičení si ornamentu reliéfního, aplikova-
ného na tradicionalisckých stavbách, jsou od dávných dob
hojně používány ornamenty v hliněných stavbách, v kom-
binaci s přírodními malbami. Výsledky workshopu přírodní
barvy byly prezentovány v Galerii Mini na Fakultě architek-
tury VUT v Brně
120
.
týdenní workshop Ornament v architektuře byl uspořádán
v roce 2018 na Fakultě architektury VUT v Brně. Týdenní-
ho workshopu se účastnilo celkem 20 studentů. Studen si
vylosovali tradiční ornament, který následně modelovali ze
sádry na polystyrenovou matrici, o rozměrech 100 x 50 x
16 cm. Po vyřezání základního tvaru ornamentu dle předlo-
hy, za pomocí řezáku a rašple, studen nanášeli špachtlí na
vyřezaný povrch sádrovou vrstvu, kterou dále modelovali
sochařskými špachtlemi a dláty. Technika přímého modelo-
vání ze sádry má podobné vlastnos jako sekání ornamentu
z kamene a poukazuje na své přednos a limity, kterými ká-
men nebo sádra disponují. Vybraná díla z workshopu byla
vystavena na chodbě Fakulty architektury, jako součást dok-
torské konference
116
.
Obr. 7.: Týdenní workshop Ornament v architektuře, modelování ze sádry na
Fakultě architektury VUT Brno. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.
Na dalším workshopu, který byl uskutečněn v témže roce
v rámci Fakulty architektury VUT a Centra stavitelského
dědictví v Plasích si studenvyzkoušeli tradiční řezbářské
techniky ornamentu ze dřeva. Dvoudenního workshopu
se zúčastnilo 12 studentů. Vyzkoušeli si řemeslnou práci s
řezbářskými dláty, rašplemi a dalšími ručními nástroji. Téma
workshopu bylo opět Ornament v architektuře. Tektokrát se
ovšem nejednalo o horizontální ornament ze sádry, ale o
verkální detail rostlinného ornamentu
117
.
Další workshop Ornament v architektuře proběhl v čínském
Nanningu, na Guanxi Arts University. Zúčastnilo se ho 10
studentů sochařství a architektury. Jednalo se o řezbu ev-
ropského ornamentu do sádrové desky o velikos 50 x 50
x 5 cm
118
.
Po úvodní přednášce, zaměřené na evropský ornament, si stu-
den vylosovali svou předlohu a pracovali na sádrových des-
kách ve skupinách. Výsledkem bylo 6 vyřezaných ornametů za
sádry, jako učební pomůcka pro studenty architektury
119
.
V závěru zimního semestru 2018 se na Fakultě architektury
VUT v Brně konal workshop přírodní barvy, kde si studen a
Obr. 8.: Dvoudenní workshop Ornament v architektuře, ze dřeva v Centru
stavitelského dědictví v Plasích. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.
Obr. 9.: Přednáška k zahájení workshopu Ornament v architektuře. Guanxi
Arts University v Nanningu. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.
Obr. 10.: Čtyřdenní workshop Ornament v architektuře, ze sádry na Guangxi
Arts University v Nanningu. (Zdroj: Emil Adamec), 2018.
V rámci první mezinárodní letní školy klasické architektury a
sochařství vznikla pozoruhodná díla. Ukazuje se, že tradicio-
naliscké téma letní školy klasické architektury má pozoru-
hodné výstupy, které je možno dále rozvíjet a zdokonalovat.
Zrealizované akvity tradicionalisckého zaměření v uply-
nulých sedmi letech zůstanou v pamě jednotlivých účast-
níků, jako jedny z možných alternav, jakým způsobem je
možno se ubírat v oblas teorie a lozoe architektonické-
ho navrhování.
ZÁVĚR
Architektonická výuka a navrhování ve stylu tradicionalismu
Beaux-Arts navazuje na architektonickou tradici a nauku
předávanou z generace na generaci po celá stale. Tradici-
onalismus je plnohodnotnou uměleckou disciplínou, která
by měla být znovu zařazena do akreditované výuky na ško-
lách architektury. Architektonické navrhování založené na
tradici, řemesle, pravdivos a nadčasovos, může architek-
tonickou profesi vrát do roviny respektované profese, kde
budou plat principy jako oběť, pravda, síla, krása, život,
paměť a poslušnost
36
, na rozdíl od elitářství, domýšlivos,
egosmu, dogmasmu, nevědomos, lhostejnos a ne-
kompetentnos
37
. Navrhovaná výuka tradicionalismu může
nabídnout alternavu v architektonické profesi v podobě
výuky Nového klasicismu a tradice Beaux-Arts. Profesio-
nálové ovládající tradiční techniky mají tendenci navrhovat
lepší města pro život, kde bude v budoucnos vyrůstat kul-
vovanější společnost, kde se navrákonzervavní hodnoty
a města budou opět krásná a obyvatelná jako v minulos.
© Emil Adamec, 2019.
Obr. 11.: Týdenní workshop přírodní barvy. Fakulta architektury VUT v Brně,
ve spolupráci se Sdružením hliněného stavitelství. (Zdroj: Irena Ráček), 2018.
V roce 2019 proběhla první mezinárodní letní škola klasické
architektury a sochařství na zámku v Račicích na Moravě,
kterou organizovala Fakulta architektury VUT v Brně spo-
lečně s českou pobočnou INTBAU. Spoluúčastníkem této
mezinárodní akce byli učitelé a studen ze školy architek-
tury a umění z čínského Nanningu. sledkem letní školy
byla mezinárodní výměna mezi studenty a učiteli, odborné
přednášky čínských profesorů, profesorů brněnské školy
architektury a zástupců české pobočky INTBAU. Výstupy
na konci letní školy byly prezentovány na půdě brněnské
fakulty architektury v podobě architektonických návrhů ře-
šení zámecké zahrady v Račicích, včetně architektonických
dostaveb a sochařských detailů. Vznikly také pozoruhodné
dřevěné modely tradiční čínské architektury a reliéfy tradič-
ního čínského sochařství. Kromě návštěvy Brna, Vídně, Olo-
mouce, Kroměříže a skanzenu v Rožnopod Radhoštěm,
účastníci sympozia navšvili také Prahu a Benátky
121
.
Výstupem proběhlých architektonických a sochařských
workshopů jsou prostorová díla, která jsou vystavena na
půdě hostujících instucí
122-125
.
Obr. 12.: Čtrnácdenní první mezinárodní letní škola klasické architektury a
sochařství na zámku v Račicích na Moravě. Odborné přednášky. (Zdroj: Emil
Adamec), 2019.
Obr. 13.: Průběh první mezinárodní letní školy klasické architektury a so-
chařství na zámku v Račicích na Moravě. Architektonické navrhování a modelování
sochařských a architektonických detailů. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.
Obr. 14.: Výstupy proběhlých architektonických a sochařských workshopů v
podobě prostorových děl jsou vystavena na půdě hostujících instucí. (Zdroj:
Emil Adamec), 2012 - 2019.
69
Obr. 15.: Tradiční čínské ornamentální reliéfy pro klasickou čínskou architekturu. Reliéfy vznikly v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na
Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.
Obr. 16.: Dřevěné modely klasické, tradiční a vernakulární čínské architektury. Modely vznikly v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích
na Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.
71
Obr. 17.: Návrhy zámecké zahrady v Račicích na Moravě od čínských a českých studentů architektury. Projekty vznikly v rámci první letní školy klasické architektury
a sochařství v Račicích na Moravě. (Zdroj: Emil Adamec), 2019.
Obr. 18.: Workshop malby akvarelem v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na Moravě. Autor maleb z Račic a Benátek je profesor
Jiang Bo z Nanningu. (Zdroj: Jiang Bo), 2019.
73
Obr. 19.: Workshop malby akvarelem v rámci první letní školy klasické architektury a sochařství v Račicích na Moravě. Autor maleb z Račic a Benátek je profesor He
Zhenhai z Nanningu. (Zdroj: He Zhenhai), 2019.
PRAMENY
[1] M. Simon, Le Corbusier, Villa Savoye, Smarthistory, 2015.
[2] L. Corbusier, Towards a New Architecture, Dover Publi-
caons, 1986.
[3] C. Jencks, K. Kropf, Theories and Manifestoes of Contem-
porary Architecture, Academy Edions, 1997.
[4] L. da Vinci, Ideal City, 1488.
[5] S. Taglialagamba, Leonardo & Architecture, CB Pub-
lishers, 2010.
[6] N. McGarrigle, The Futurist world of architect Antonio
Sant’Elia, The Irish Times, 2016.
[7] Informaon on hp://www.fondaonlecorbusier.fr
[8] L. K. Hilberseimer, Highrise City (Hochhausstadt): Per-
specve View: North-South Street, Art Instute Chicago,
1924.
[9] M. Novak, 1927 Magazine Looks at Metropolis, A Movie
Based On Science”, Smithsonian Magazine, 2012.
[10] P. Dick, R. Sco, Blade Runner, The Ladd Company,
Shaw Brothers Studio, Warner Bros. Entertainment Inc.,
1982.
[11] F. da Mosto, Francesco's Venice: The Dramac History
of the World's most Beauful City, BBC Books, 2004.
[12] R. Middleton, The Beaux-Arts and Nineteenth-Century
French Architecture, The MIT Press, 1982.
[13] I. Anscombe, Arts & Cras Style, Rizolli, 1991.
[14] J. L. Koerner, The Ringstrasse at 150 years, The Burlin-
gton Magazine, 2016.
[15] P. Zatloukal, Brněnská okružní třída. Památkový ústav
v Brně. 1997.
[16] K. Varnedoe, Vienna 1900: art, architecture & design,
The Museum of Modern Art, 1986.
[17] W. Gropius, Bauhaus, Weimar, 1919.
[18] N. S. Ramzy, Between the École Des Beaux-Arts and
the Bauhaus: Modern Architecture as an Outcome of the
Enlightenment Philosophy, Ain Shams Journal of Archi-
tectural Engineering, 2010.
[19] L. Sullivan, The Tall Oce Building Arscally Consi-
dered, Lippinco's Magazine #57, Philadelphia, 1896, pp.
403-409.
[20] A. Behne, The Modern Funconal Building, The Gey
Center For The History Of Art, 1996.
[21] A. Loos, Ornament and Crime, Akademischer Verband
für Literatur und Musik, Vienna, 1910.
[22] L. M. van der Rohe, L. Reich, Villa Tugendhat, Brno,
1928.
[23] Ch. Alexander, A Paern Language: Towns, Buildings,
Construcon, Oxford University Press, New York, 1977.
[24] R. Banham, The New Brutalism, The Architectural Re-
view, 1955.
[25] P. Johnson, M. Wigley, Deconstrucvist architecture,
The Museum of Modern Art, New York, 1988.
[26] J. S. Curl, A Diconary of Architecture and Landscape
Architecture, Oxford University Press, 2006.
[27] R. Adam, The Globalisaon of Modern Architecture:
the Impact of Polics, Economics and Social Change Archi-
tecture and Urban Design Since 1990, Cambridge Scholars
Publishing, 2013.
[28] J. Michl, Form Follows What? The modernist noon of
funcon as a carte blanche, Magazine of the Faculty of Ar-
chitecture & Town Planning, 1995.
[29] H. R. Hitchcock, P. Johnson, The Internaonal Style, W.
W. Norton & Company, Inc., 1966.
[30] J. Lang, W. Moleski, Funconalism Revisited: Archi-
tectural Theory and Pracce and the Behavioral Sciences,
Routledge, 2010.
[31] Informaon on hps://classicist.net/list-of-art-and-ar-
chitecture-schools
[32] R. Scruton, A landscape of lier: this is not civilisaon,
The Times, 2011.
[33] L. E. Cahoone, From Modernism to Postmodernism: An
Anthology, 1996.
[34] G. Homann, From Modernism to Postmodernism:
Concepts and Strategies of Postmodern American Ficon,
1996.
[35] D. Watkin, Radical Classicism: The Architecture of
Quinlan Terry, Rizzoli, 2006.
[36] S. Lardinois, A. P. A. Gonçalves, L. Matarese, S. Mac-
donald, Contemporary Architecture in the Historic Envi-
ronment. An Annotated Bibliography, The Gey Conserva-
on Instute, 2015.
[37] M. Hardy, The Venice Charter Revisited. Modernism,
Conservaon and Tradion in the 21st Century, Cambridge
Scholars Publishing, 2008.
[38] Informaon on hps://docomomo.com
[39] L. Krier, Growth: Maturity Or Over-development?, New
Architecture and Urbanism. Development of Indian Tradi-
ons, Cambridge Scholars Publishing, 2010.
[40] Informaon on hps://classicist.net/tradionalism-in-
-architecture-and-sculpture-progress-on-dissertaon-2019
[41] Q. Terry, Why Tradional Architecture Maers, Tradi-
onal Britain Conference, 2015.
[42] E. M. Dowling, New Classicism: The Rebirth of Tradio-
nal Architecture, Rizzoli, 2004.
[43] T. Haas, New Urbanism and Beyond: Designing Cies
for the Future, Rizzoli, 2008.
[44] R. John, New Classicists. Robert Adam. The Search for
a Modern Classicism, The Images Publishing Group Pty Ltd.,
2010.
[45] Informaon on hps://klasicista.cz/tradicionalismus-v-
-architecture-a-socharstvi-2018
[46] E. Adamec, Tradionalism at Universies, Colleges and
in Pracce: Urbanism, Architecture, Sculpture, Ornament,
Painng and Design, PhD Research Symposium, Brno Uni-
versity of Technology, Faculty of Architecture, 2018.
[47] Informaon on hps://www.fa.vutbr.cz/pages/prispe-
vek.aspx?ID=2906&lang=cz
[48] Informaon on hp://en.ccsculpture.org/
[49] Informaon on hps://intbau.cz/letni-skola-2019
[50] E. Adamec, Tradicionalismus v architektuře a udržitelný
75
rozvoj, Architektura a udržitelný rozvoj, Katedra Architektu-
ry, Fakulta stavební, ČVUT v Praze, 2018.
[51] R. Adam, M. Hardy, Tradion Today : Connuity in Ar-
chitecture & Society, WIT Press, 2008.
[52] R. Adam, Classical Architecture: A Complete Hand-
book, Viking, 1990.
[53] H. Bush-Brown, Beaux arts to Bauhaus and beyond: An
architect's perspecve, Whitney Library of Design, 1976.
[54] Ch. Butler, Modernism: A Very Short Introducon, Ox-
ford University Press, 2010.
[55] Ch. Butler, Postmodernism: A Very Short Introducon,
Oxford University Press, 2002.
[56] C. Belsey, Poststructuralism: A Very Short Introducon,
Oxford University Press, 2002.
[57] H. Pillai, Linkages in Architecture: Tradional to Mo-
dern. Tradional to Post-Tradional, Amazon Digital Servi-
ces, 2018.
[58] J. Lim, Postmodernism and Its Eects on China, China-
source, 2013.
[59] O. D. Abel, O. Uwakonye, A. Pearl Opoko, The Eect of
CAD on Architecture Students’ Creavity and Enthusiasm,
Department of Architecture, Covenant University, 2016.
[60] P. Pelčák, Kreavita versus řemeslo. Několik poznámek
k výuce architektury. Vuum Brno, 2007.
[61] A. C. Schreyer, Architectural Design with SketchUp: 3D
Modeling, Extensions, BIM, Rendering, Making, and Scrip-
ng, Wiley, 2015.
[62] R. Deutsch, BIM and Integrated Design: Strategies for
Architectural Pracce, Wiley, 2011.
[63] A. Tedeschi, Parametric Architecture with Grasshopper,
Le Penseur, 2010.
[64] Informaon on hp://www.designmag.cz/architek-
tura/61848-masarykovo-nadrazi-v-praze-se-zmeni-dle-
-zahy-hadid.html
[65] Informaon on hps://architecture.nd.edu/acade-
mics-programs/student-work-gallery
[66] H. dEspouy, Greek and Roman Architecture in Classic
Drawings;The Classical American Series in Art and Archi-
tecture, Dover Publicaons, 1999.
[67] Informaon on hps://www.turbocad.com/designcad
[68] Informaon on hp://www.engsw.com
[69] P. F. Aubin, Renaissance Revit: Creang Classical Archi-
tecture with Modern Soware, CreateSpace Independent
Publishing Plaorm, 2013.
[70] Informaon on hps://clasicad.com
[71] Informaon on hps://parametric-architecture.com
[72] R. Congdon, Modeling Architectural Columns in Rhino,
Pluralsight, 2015.
[73] V. Shapiro, Computer-Aided Design, Elsevier, ISSN
0010-4485, 2019.
[74] Informaon on hps://classicist.net/ computer-tech-
niques-for-tradional-design-clasicad-soware-for classi-
cal-design-and-mixed-media-environment-2019
[75] Informaon on hps://klasicista.cz/pocitacove-techni-
ky-pro-tradicni-design
[76] Informaon on hps://architecture.nd.edu
[77] Informaon on hps://www.classicist.org
[78] Informaon on hps://www.intbau.org
[79] R. Scruton, The Classical Vernacular: Architectural Prin-
ciples in an Age of Nihilism, St. Marn's Press, 1994.
[80] M. Horáček, Dějiny architektury jako ateliérová disci-
plína?, Architektonické školství - Mezi uměním a řemeslem.
Ústav architektury, Fakulta stavební VUT v Brně, 2016.
[81] J. Michl, Je ornament anachronismus?, B&P Publishing,
2014.
[82] R. Adam, The 7 Sins of Architects, Adam Publishing,
2010.
[83] J. S. Curl, Making Dystopia: The Strange Rise and Survi-
val of Architectural Barbarism, Oxford University Press,
2018.
[84] M. Horáček, Věda a výzkum v architektuře, Bullen
České komory architektů, pp. 51–52, 2014.
[85] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-
ba-2-2018
[86] R. Scruton, The Aesthecs of Architecture, Princenton
University Press, New Jersey, 2013.
[87] R. Scruton, Beauty, Oxford University Press, 2009.
[88] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-
ba-4-2018
[89] Informaon on hps://klasicista.cz/tradicionalismus-
zakladni-element-pro-konzervasmus-a-novy-klasicismus
[90] Informaon on hps://klasicista.cz/recenze-stav-
ba-2-2019
[91] H. R. Hitchcock, P. Johnson, The Internaonal Style, W.
W. Norton & Company, 1997.
[92] R. Scruton, Art and Imaginaon: A Study in the Philoso-
phy of Mind, St. Augusnes Press, 2015.
[93] Informaon on hps://www.moma.org
[94] E. Rodini, The changing social funcons of art museu-
ms, Smarthistory, 2019.
[95] Informaon on hps://classicist.net/contemporary-c-
lassicism-kingston-2020
[96] Informaon on hps://en.wikipedia.org/wiki/École_
des_Beaux-Arts
[97] Informaon on hps://en.wikipedia.org/wiki/Beaux-
-Arts_architecture
[98] Informaon on hps://princes-foundaon.org/educa-
on
[99] Informaon on hp://engelsberg.intbau.org
[100] Informaon on hps://klasicista.cz/akupunktura-ze-
me-1994
[101] T. Magoulis, D. Krause, A Brief history of the american
arts & cras movement 1887-1930, Two Red Roses Foun-
daon, Museum of The American Arts & Cras Movement,
2018.
[102] W. M. Helburn, Ancient and Modern Ornament, 120
Plates From The Best Masters, Cornell University Library,
1887.
[103] R. N. Wornum, Analysis of Ornament. The Characteri-
scs of Styles. An Introducon to The Study of The History
of Ornamental Art, Chapman and Hall, London, 1879.
[104] Informaon on hps://klasicista.cz/progresivni-re-
seni-dopravy-v-evropskych-mestech-vrstveny-urbanis-
mus-2019
[105] R. Scruton, The Classical Vernacular: Architectural
Principles in an Age of Nihilism, St. Marn's Press, 1994.
[106] G. M. Elrayies, Architectural ornaments in the twen-
ty-rst century: An analycal study, Cies’ Identy Through
Architecture and Arts, 2017
[107] J. Michl, Je ornament anachronismus?, B&P Pub-
lishing, 2014.
[108] J. Ward, Historic Ornament Trease on Decorave Art
and Architectural Ornament, Chapman and Hall Limited,
London, 1909.
[109] H. Shaw, Examples of Ornamental Metal Work. Drawn
and Engraved, W. m Pickering, London, 1836.
[110] J. Ward, The Principles of Ornament, Charles Scrib-
ner's Sons, New York, 1896.
[111] F. E. Hulme F. S. A., Principles of Ornamental Art, Ca-
sell Peer & Galpin, 1875.
[112] Obr. 4a-4g, Mýty a legendy - týdenní sochařské sym-
pozium na střední škole SŠED ve Frýdku-Místku (vedli Emil
Adamec, Vladimír Švidrnoch a Dagmar Soe Molinová),
2012.
[113] Informaon on hp://klasicista.cz/host-dne-2012
[114] Obr. 5a-5d, Tradice a Nový urbanismus - seminář na
Fakultě stavební VUT v Brně (vedli Marn Horáček a Lenka
Tomášová), 2013-2015.
Obr. 5a, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-
myslového muzea v centru Brna. Autor: Petr Švéda, 2015.
Obr. 5b, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-
myslového muzea v centru Brna. Autor: Karolína Řeháková,
2015.
Obr. 5c, urbaniscký návrh pro proluku vedle Uměleckoprů-
myslového muzea v centru Brna. Autor: Jan Vodička, 2015.
Obr. 5d, Návrh tradicionaliscké adaptace brněnské vily Tu-
gendhat dle principů řeckého chrámu Erechtheion. Autor:
Ljubov Subbona, 2014.
Obr. 5e, Aktuálně probíhající rekonstrukce zámku Stránecká
Zhoř: Autor: Thomas Toepfer, INTBAU Czechia.
[115] Obr. 6a-6f, Socha v architektuře - semestrální kurz na
G.T. College v Hongkongu Fakultě stavební VUT v Brně (vedli
Emil Adamec a Lixia Adamcova), 2016.
[116] Obr. 7a-7j, Ornament v architektuře - týdenní
workshop na Fakultě architektury VUT v Brně (vedl Emil
Adamec), 2018.
[117] Obr. 8a-8i, Ornament v architektuře - dvoudenní
workshop v Centru stavitelského dědictví v Plasích (vedl
Emil Adamec), 2018.
[118] Obr. 9a-9e, Přednáška k zahájení workshopu Orna-
ment v architektuře. Guanxi Arts University v Nanningu
(vedl Emil Adamec), 2018.
[119] Obr. 10a-10i, Ornament v architektuře - čtyřdenní
workshop. Guanxi Arts University v Nanningu (vedl Emil
Adamec), 2018.
[120] Obr. 11a-11i, Workshop přírodní barvy na Fakultě ar-
chitektury VUT v Brně (vedla Irena Ráček), 2018.
[121] Obr. 12a-12i, Letní škola klasické architektury a so-
chařství v Račicích na Moravě. Odborné přednášky (vedli
Marn Horáček, Ivo Boháč, Jan Hrubý, Josef Hrabec, Jiang
Bo, Qin Jiang, He Zhenhai, Mo Fujian, Emil Adamec, Lixia
Adamcova), 2019.
[122] Informaon on hps://classicist.net/workshop
[123] Informaon on hps://classicist.net/summer-school
[124] Informaon on hps://classicist.net/symposium
[125] Informaon on hps://classicist.net/courses
/* footer */