Nezastavěné plochy a krajinná evoluce oppid v Porrey a v Bibracte
Případové studie dvou francouzských oppid Porrey a Bibracte otevírají cestu k
nezodpovězeným otázkám, souvisejících s jejich funkcemi. Terénní výzkum prováděný v
rámci programu Oppidum jako městská krajina, představoval multidisciplinární přístup ke
studiu prostoru a znovuotevření dvou starověkých testovacích jam v sektorech Porrey a Verger,
dvou ploch příznivých pro výstavbu sídliště, kde však chybí přesvědčivé doklady osídlení.
Také vývoj krajiny v okolí oppida Bibracte od pozdní doby železné do poststředověku
souvisely s náhlým vznikem sítě velkých opevněných měst, známých jako oppida. Výzkum
příkopu na oppidu v Bibracte a operace v sektorech Porrey a Verger doprovázel geofyzikální
průzkum přiléhajících testovacích jam vrcholového valu z poloviny a třetí čtvrtiny 1. století
př. n. l. Archeologické vykopávky oppid z pozdní doby železné do rané doby římské, se
zaměřují výhradně na původní plochy. Sekvence sedimentů označují erozi vyvolanou
člověkem a geomorfologickými změnami ve 4.-1. století př. n. l.
Gradace fluviálních sedimentů odráží lidský vliv na krajinu. Testovací jámy u Porrey a Verger
ukázaly, že terasy neplnily funkci opevnění, ale předcházel jim palisádový příkop. Oppidum
souviselo s rostoucí populací a zakládáním městských center v oblasti severně od Alp, od
Atlantiku až po Karpaty. Plochy uvnitř oppida fungovaly jako pole, prostory pro společenské
akce, k shromážděním, útočišti, a městské zástavbě. Technologické inovace přispěly k výrobě
potravin, železa a důlní činnosti. Kulturním centrem keltského kmene Aeduiů bylo oppidum
Bibracte na hoře Mont Beuvray v masivu Morvan, oblasti bohaté na rudní mineralizaci, včetně
hornictví.
Příkopy v pozdní době železné byly součástí fortifikace v Bibracte. Počátek 1. století n. l. byl
i úpadkem důlní činnosti po dobytí Galie Římany. Parazitologické, palynologické,
diatomologické a mikromorfologické vzorky pocházely ze stratigrafických poloh. Kovy v
oblasti Morvanu souvisely s odlesňováním od 11. stol. n. l. do současnosti, obnovením těžby a
metalurgie. V Bibracte jsou usazeniny u Mont Beuvray a použily se archeobotanické,
antrakologické a palynologické analýzy a vzorky diatomie. V Porrey je humusová vrstva, s
tmavou čočkou. Geochemické doklady lidské činnosti a klimatu souvisely se změnami
vegetace a rašeliništi v masivu Morvan v Burgundsku. V Bibracte přispěl i geofyzikální
průzkum.
© Emil Adamec 2023