Zahrada Hesperidek? Případová studie z Maroka:
Specifická lokalita a vhodné prostředí
Zahrada Hesperidek se mohla nacházet v nejzápadnějším cípu Středozemního moře v severní
Africe, poblíž pohoří Atlas, na okraji světového oceánu, v dnešním Maroku.
Ať už jsou tyto lokality popsány přesněji, nebo ne, objevily se modelové studie, které jsou
zajímavé pro pochopení zákonitostí v maurském a římském severozápadním Maroku a
naznačují, že ideálně zkoumají vztah mezi lokalitami, obživou, přístupem k moři a
zemědělstvím. Zkoumají také polohu a vzdálenost od moře a vztah k námořnímu obchodu se
Středomořím. Tyto modely jsou příkladem úspěšných ekosystémových souborů, které lze
použít k určení rozmístění sídel na základě environmentálních zdrojů a kulturních faktorů. V
této studii je zkoumáno 30 lokalit.
Pro pochopení mauritánského a římského modelu v severozápadním Maroku jsou výsledky
porovnávány s údaji o raném osídlení, aby bylo možné identifikovat rozdíly, například v
zemědělství. Kolonizace mauritánského a římského Maroka je poznamenána přítomností
importů ze středomořské fénické kultury s pobřežními sídlišti, jako je například Ceuta. Studie
porovnává blízkost přístavů a zemědělství z hlediska vhodnosti stanovišť. U velkých sídel s
místním politickým vlivem může umístění stávajících lokalit ovlivnit budoucí lokality
nezávisle na vhodnosti pro zemědělství. Severozápadní Maroko je však zajímavým případem
pro pochopení expanze osídlení, protože sídelní struktura představuje vysokou úroveň osídlení.
Algoritmus použitý v této studii slouží k vytváření vzorců v čase pomocí modelů simulovaných
interakcí. Například ústí řeky Lucas na pobřežní planině Lixus bylo v maurském a římském
období velkou lagunou z hlediska vhodnosti na základě vzdálenosti od životaschopného
přístavu a následně bylo rekultivováno. Tato sídla v severozápadním Maroku lze tímto
způsobem modelovat. V tomto případě je po zjištění použitelnosti modelů hlavním cílem
posoudit vliv zemědělského potenciálu a přístupu k místům námořního obchodu na vhodnost
různých sídel.
V těchto případech se objevuje obecný vzorec, podle něhož se dřívější lokality nacházejí ve
výhodnějších polohách a lokality osídlené až v době římské mají menší pravděpodobnost
osídlení. Z nejstarších lokalit se všechny nacházejí do 5 km od hlavního přístavu. V římském
období byly všechny nově založené menší lokality vzdáleny od pobřeží, nejbližší Ain Darya
asi 15 km a El Mels 20 km od nejbližšího životaschopného přístavu. Otázka zní: Která z 30
zkoumaných lokalit mohla být bájnou zahradou Hesperidek?
V souvislosti sa zahradou Hesperidek jsou zmiňovány i jiné lokality. Např. sicilský řecký
básník Stesichora v básni "Píseň o Geryonovi" a řecký geograf Strabóna v třetím díle knihy
Geografie se zmiňují, že zahrada Hesperidek se nacházela v Tartessu na jihu Pyrenejského
poloostrova. Ovšem s přihlédnutím na tuto nezávislou studii a jiné prameny se lze domnívat,
že některá z 30 zkoumaných lokalit v severozápadním Maroku může být onou bájnou zahradou
Hesperidek.
© Emil Adamec 2023