někdy s vybranou produkcí také současné tradicionalistické stavby?

existujících veřejných průzkumů, a to nejen v České republice, ale i ve světě, převážná většina obyvatel nechce modernistickou archi-

tekturu. Společenské nastavení není v souladu s tím co navrhují a realizují modernističtí architekti. Dokonce již existují občanská hnu-

tí odporu, která explicitně nesouhlasí s další modernistickou výstavbou. Nebo jsou také známy příklady, kdy jsou modernistické stav-

rámci tradicionalistické architektury? A pokud ne v České republice, tak např. ve světě? Jaké legální prostředky má k dispozici česká

společnost pro zastavení a ukončení jakéhokoli dalšího vývoje modernistické architektury? Existuje způsob jak toto zastavit a vrátit

se k původním, staletími osvědčeným hodnotám a estetice v současné architektuře?

časnými tradicionalistickými? Kdo rozhoduje o tom, jaká stavba je, nebo není kvalitní, a na základě jakých měřítek?

Je zadavatel (úředník) dostatečně obeznámen s možnostmi zvolit pro veřejnou stavbu tradicionalistickou architekturu? Využívá tyto

možnosti v dostatečné míře? V případě že nikoli, a to i přes většinu, která modernistické stavby nepřijímá, lze v této situaci hovořit o

kultivovanějším a transparentnějším vztahu mezi zadavetalem a architektem?

Jedná se o optimistický vzkaz současného českého modernistického stavitelství a vystavěného prostředí? Byla někdy vyslyšena i opač-

ná většinová strana, která si takové stavby nepřeje?

Jak lze kontinuitu a vztah k místu promítnout prostřednictvím modernistických staveb, když již z principu se oba tyto protikladné poj-

my navzájem vylučují?

Jak dlouhodobé? Desetiletí? Padesát let? Pro srovnání, u tradicionalistické architektury se životnost a předávání počítá na staletí.

Jak může modernistická architektura představovat něco pozitivního? Jak bylo uvedeno výše, vznikají dokonce protesty a vzpoury jak

další modernistickou výstavbu zastavit.

Modernismus jako následováníhodný způsob stavění? Neexistují jiné a vhodnější varianty?

Je snad myšleno, že odcizené bývalé Sudety, jejichž vývoj se formoval po celá staletí lze ‘zachránit’ modernistickou architekturou?

Jedná se o modernistickou architekturu v Sudetech, nebo jsou myšleny původní historická nebo aristokratická sídla?

Celospolečenskou roli architektury měly především stavby reprezentativní, s bohatou výzdobou a symbolikou, včetně sochařských děl

a architektonického dekoru. Takovýto typ architektury vždy posouval společnost k vyšším principům, smysluplnosti, estetické boha-

tosti a tvůrčí rozmanitosti. Proto architekti a umělci jezdili pravidelně do Itálie, aby se obeznámili s antickou tradicí a naučili ji použí-

vat doma. Jak kvalitně plní celospolečenskou roli modernistická architektura ve srovnání s tou tradicionální a historickou?

Formují sídla v pozitivním, nebo negativním smyslu?

Jaký typ dialogu může vést modernistická stavba s krajinou. Nejedná se o snahu spojit nespojitelné? Modernistický objekt v krajině

bude vždy cizí a nepřirozený prvek, navíc neudržitelný a s krátkou životností.

Proč se omezovat pouze na české architekty? Z historie je evidentní, že naše širší vlast ve středoevropském prostoru byla neoddělitelně

spojena například s Vídeňskou školou. Z politického národnostního dělení neměl a nemá nikdo prospěch.

Architektonická profese v České republice je významně omezena pouze na tu modernistickou, a je bez výjimek vyžadována na všech

českých školách architektury. Tento stav je ovšem dlouhodobě neudržitelný. Lidé zkrátka nechtějí tyto banální a esteticky neuspokojivé

stavby.

Z jakého (snad estetického) důvodu má být historický objekt doplněn o modernistickou novostavbu?

Jak tento typ staveb může kultivovat obec? A jak by na tom byl jiný druh staveb?

Jak může tato strohá stavba zapadat do prostředí obce? Proč všechno, co je zde uváděno musí mít tak banální krabicovité tvary? A opět

např. není zde přítomna žádná členitost fasád. O architektonickém dekoru ani nemluvě.

Jak vypadá komunikace mezi historickým a novým architektonickým jazykem? Historické a ‘nové’ se navzájem z principu vylučují.

Jak výraznou poetiku, v tom pozitivním slova smyslu mohou mít brutalistické a minimalistické betonové stavby?

Soudobé modernistické architektury.

Proč uvedené stavby mají být příslibem, nebo dokonce setrvalým trendem a spojovány s udržitelnou krajinou? Neexistuje vhodnější,

hodnotnější a časem ověřené architektonické navrhování? Proč je neustále podsouvána a propagována všudypřítomná modernistická

nesourodost?

Socialistické sídlištní stavby, pokud se kompletně nepřestaví, tak zůstanou vždy jen sídlištními stavbami. Ani toto komunitní centrum

není výjimkou.

Jakýkoliv modernistický stavební zásah do historické budovy bude nepřirozený. A nepomohou tomu ani vysvětlovací popisky.

Jaká má být role edukace laické a odborné veřejnosti? Proč je striktně odmítána, a do architektonické výuky není zařazována akredito-

vaná výuka tradicionalismu, když tyto tendence existují v okolních zemích? Existuje k tomu nějaký důvod?

Jakou naději může mít současná česká architektura, když v architektonickém vzdělávání a mezi praktikujícími architekty převládají

pouze Modernisté? Proč je v České republice na školách architektury a mezi architekty neustále odmítán tradicionalismus?

Bylo by potěšující, kdyby stavební objekty, které jsou v tomto článku prezentovány se opět přeměnily v architekturu.

MgA. Emil Adamec

29. 10. 2023

h

a b